Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 03. 06. 2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 27. 05. 2018 do neděle 03. 06. 2018 ráno)

 

Shrnutí
V uplynulém týdnu (27. 5. - 3. 6. 2018) byla naše republika nejdříve pod vlivem tlakové výše rozkládající se nad severovýchodem Evropy. Od poloviny týdne se k nám ze západu začala tlačit mělká tlaková níže. Charakter počasí opět odpovídal spíše typickému letnímu průběhu. Vysoké teploty doprovázely intenzivní bouřky, které byly i nad větší části území. Na několika místech došlo k přívalovým povodním a škodám na majetku. Jak předpovědní modely předpokládaly, tak byla řada míst, kde vůbec nebo jen velmi málo zapršelo a do toho se vyskytly vysoké lokální úhrny. Celkově nejvíce bouřek bylo na severovýchodě republiky. Naopak na velké části jižní Moravy nepršelo vůbec. Málo srážek bylo také v Polabí a také v okresech Pelhřimov, Tábor, Písek, Příbram a Benešov. Vláhový deficit v půdě se díky těmto srážkám navzdory letnímu charakteru počasí dramaticky nezvýšil, ale současně nedošlo ani k jeho zásadnímu zmírnění v některých již déle postižených oblastech. Deficit nadále zasahuje podstatnou část území na východ od Prahy. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Moravsko-slezského, Olomouckého a Jihomoravského a také ve středních a východních Čechách. Na 1/5 území přesahuje deficit 40 mm a na zlomku plochy (cca 3%) pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Nyní se jádro nedostatku vláhy přesunulo do východních Čech. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky v řadě profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě po dlouhé době nenacházíme neobvykle nízké hodnoty na území ČR. Výrazné deficity pozorujeme ale na většině území severního a jižního Německa, v Itálii a v černomořské oblasti.

Aktuální intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části “Předpověď” ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se výrazně zlepšila na jihozápadě Čech a severu Moravy, nicméně na 14% území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50%). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu na severu a východě Čech a na Moravě v krajích Jihomoravském a Olomouckém. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 3. 6. v celém profilu na 2/3 území (tedy jako před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z 84% (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec května a počátek června na 47% území což je také mírný nárůst oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na polovině% území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 1/4 což je 2,5x více než před týdnem.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu spadlé srážky zvýšily vlhkost půdy v orniční vrstvě především na severovýchodě Moravy, na ostatním území vlhkosti stagnovaly nebo pokračoval jejich pokles. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 21 % stanic, v 10 až 50 cm je na 32 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 9 % stanic, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v Beskydech, nižší v nížinách na jižní Moravě a v Polabí, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (27. 5. - 3. 6. 2018) byla naše republika nejdříve pod vlivem tlakové výše rozkládající se nad severovýchodem Evropy. Od poloviny týdne se k nám ze západu začala tlačit mělká tlaková níže. Charakter počasí opět odpovídal spíše typickému letnímu průběhu. Vysoké teploty doprovázely intenzivní bouřky, které byly i nad větší části území. Na několika místech došlo k přívalovým povodním a škodám na majetku. Nejvíce bouřek bylo pravděpodobně v pátek a v sobotu. Týdenní srážkové úhrny byly značně proměnlivé. Jak předpovědní modely předpokládaly, tak byla řada míst, kde vůbec nebo jen velmi málo zapršelo a do toho se vyskytly vysoké lokální úhrny. Celkově nejvíce bouřek bylo na severovýchodě republiky. Zde napršelo od 20-90 mm/týden. Naopak na velké části jižní Moravy nepršelo vůbec. Málo srážek bylo také v Polabí a také v okresech Pelhřimov, Tábor, Písek, Příbram a Benešov. Maximální teploty vzduchu se nejčastěji pohybovaly od 26-28°C, ale v nižších polohách překračovaly 30-32°C. Minimální teploty byly také celkem dost vysoko a to mezi 13-15°C. Větrnější počasí bylo převážně v úterý a ve středu. To se týkalo hlavně oblasti Českomoravské vrchoviny.
 

Více informací

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 3. 2024

    V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné

    Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
    Celý článek k přečtení pro irozhlas.cz ZDE

  • 4. 3. 2024

    Setkání reportérů Intersucha a Agrorisku ve Větrném Jeníkově

    Dne 29. 2. 2024 proběhl v KD Větrný Jeníkov seminář spolupracovníků portálů Intersucho a Agrorisk s názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti.
    Úvodní část semináře byla zaměřena na vývoj a dopady změny klimatu v ČR, klimatologické zhodnocení roku 2023 a současné zimy. Druhá, odborná část, se soustředila na klimaticky šetrné zemědělství a přinesla témata jako je regenerativní zemědělství, agrolesnictví či precizní zemědělstí.
    Semináře se zúčastnilo 130 hostů z řad reportérů a uživatelů portálu Intersucho a také zástupci zemědělských organizací, státní správy a dalších organizací. Úvodní slovo přednesli
    doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.), prof. Dr. Ing. Jan Mareš (Mendelova univerzita v Brně), prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně), Ing. Jan Záměčník (Jihomoravský kraj), Ing. František Pavlík, Ph.D. (Státní pozemkový úřad), Ing. Aleš Kendík (Ministerstvo zemědělství), RNDr. Petr Kubala (Povodí Vltavy, s.p.) a Ing. Miroslav Skřivánek, Ph.D. (Ministerstvo zemědělství).

    Informace byly převzaty i do médií, např.: ČTK, ČT24, ČT24, Ekolist. Ekolist
     

    Prezentace ke zhlédnutí:
    Změna klimatu – vývoj a dopady (prof. Zdeněk Žalud)
    Jaké bylo počasí v roce 2023 a byla uplynulá zima tuhá či mírná? (Mgr. Pavel Zahradníček)
    Jaká může být role zemědělství a lesnictví při řešení příčin změn klimatu? (prof. Miroslav Trnka)
    Může být konvenční zemědělství klimaticky šetrné? (doc. Vladimír Smutný)
    Praktické aspekty přechodu na regenerativní zemědělství (Ing. Karel Klem)
    Agrolesnictví – produkční stromy v zemědělské krajině, VIDEO - © Profi Press, (Jiří Michalisko)
    Hospodaření na nevyrovnaných pozemcích metodami precizního zemědělství (doc. Vojtěch Lukas)