Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 02.09.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 26.08.2018 do neděle 02.09.2018 ráno)
 

JAK PRACOVAT S MAPAMI? 
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi léty 1961-2010.
Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Např. ačkoliv měla jižní Morava po většinu léta v půdě relativně málo vody, je to pro tento region typické, a proto v roce 2018 nepatřila mezi oblasti s největší intenzitou sucha.
Mapa Kumulovaný stres ukazuje, jak dlouho byly rostliny vystaveny nedostatku vody v dané sezóně.
Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady jsou důsledkem jak absolutního stavu půdní vláhy tak její anomálnosti.

Shrnutí:
Díky zvlněné studené frontě se v od pátku vyskytl trvalejší a vydatnější déšť. Nejvíce srážek spadlo v sobotu a to převážně nad Moravou. Jedná se o zásadní zlepšení, ačkoliv sucho kategorií S4 a S5 zasahuje nadále 15% území a podíl ploch s deficitem půdní vláhy nejméně 60 mm je 9% ČR. Kondice vegetace se však i tak zhoršila a s ní i prognóza výnosů doposud nesklizených plodin. Podle současného výhledu nelze očekávat rychlou změnu v případě dopadů sucha v zemědělství a lesnictví, a to díky délce a intenzitě letošního sucha a výši akumulovaných deficitů.
 

V uplynulém týdnu (26. 8. – 1. 9. 2018) se charakter počasí konečně změnil a ke konci týdne se díky zvlněné studené frontě vyskytl trvalejší a vydatnější déšť. Nejvíce srážek spadlo v sobotu a to převážně nad Moravou. Srážkově bohatší byl také pátek a neděle. Celkově byly srážky zaznamenány na celém území republiky. Na Moravě byly úhrny nejčastěji mezi 30-70 mm/týden. Nad Čechami pršelo o něco méně a to většinou okolo 15 - 20 mm/týden. Pouze v Jižních Čechách přesahovaly úhrny 40 mm/týden. Vláhový deficit v půdě díky kombinaci nižších teplot a vydatných srážek zlepšil dosti podstatně. Nejvýraznější je deficit půdní vláhy severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno zvláště v severních Čechách. Na 33 % území přesahuje deficit 40 mm (oproti 58 % před týdnem) a na 9 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky v řadě profilů. Na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha, naopak v místech výrazných srážek se situace ve vodních tocích zlepšila. V kontextu střední Evropy souvisí české sucho se suchou epizodou probíhajícím v širokém území na západě zahrnující Německo, Belgii a Nizozemí a Dánsko na severu. V těchto zemích pozorujeme i na našich mapách opravdu výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace než je obvyklé. Zde prozatím uplynulý týden nepřinesl zásadní změnu, byť ke zlepšení nasycení půdy došlo zejména v Belgii a Nizozemí.

Aktuální intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části “Předpověď” ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace na velké části území zůstává neuspokojivá. Nicméně letošní suchá epizoda po maximu v předminulém týdnu ustupuje. Na téměř 77 % území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy) oproti 92 % před týdnem. Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám ve středu, na severu a na východě Čech a v hlubší vrstvě pak na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části ale také Plzeňském a Karlovarském. Zprávy o hladinách podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Zlepšení tedy zatím stačilo na zlepšení v povrchové vrstvě půdy.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 2. 9. v celém profilu na 72 % území. Hlubší vrstva byla zasažena z 95 % (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec srpna na 33 % území tedy zlepšení oproti 85 % před týdnem. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 55 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 17 % což je o 36 % méně než před týdnem a značí výrazný ústup sucha.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu srážky zvýšily vlhkosti půdy na většině území ve vrstvě 0 až 10 cm, ve větších hloubkách vlhkosti stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 17 % stanic, v 10 až 50 cm je na 50 % stanic a v 50-100 cm na 62 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 24 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na východní Moravě, nižší především v nížinách v severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (26. 8. – 1. 9. 2018) se charakter počasí konečně změnil a ke konci týdne se díky zvlněné studené frontě vyskytl trvalejší a vydatnější déšť. Nejvíce srážek spadlo v sobotu a to převážně nad Moravou. Srážkově bohatší byl také pátek a neděle. Celkově byly srážky zaznamenány na celém území republiky. Na Moravě byly úhrny nejčastěji mezi 30-70 mm/týden. Nad Čechami pršelo o něco méně a to většinou okolo 15 - 20 mm/týden. Pouze v Jižních Čechách přesahovaly úhrny 40 mm/týden. Příliv teplého vzduchu vrcholil ve středu, kdy maximální teploty vzduchu přesahovaly hranici 30 °C. Poté se začalo ochlazovat. V sobotu maxima tak byla většinou mezi 16-19 °C. Nechladnější noc v uplynulém týdnu byla v pondělí, kdy minimální teploty klesaly i pod hranici 5 °C. Poté se pohybovaly mezi 10-15 °C. Vítr byl mírný s průměrnou rychlostí okolo 2 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.