Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin
- nejsou data
- bez vlivu sucha
- sucho ovlivnilo porosty, ztráta výnosů do 10 %
- střední poškození suchem, ztráta výnosů 10 - 30 %
- těžké poškození suchem, ztráta výnosů 30 - 40 %
- extrémní poškození suchem, ztráta výnosů nad 40%
- bez vlivu sucha
- sucho bez vlivu na výnos
- sucho snižuje výnos
- sucho zásadně snižuje výnos
- ječmen, pšenice, řepka
- cukrovka, brambory
- kukuřice
- ovocné stromy
- vinná réva
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 11.03.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 04.03.2018 do neděle 11.03.2018 ráno)
Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 11. 3. Zprávy 143 zpravodajů z 53 okresů (viz. mapa níže) ukazuje mírné zlepšení v minulém týdnu nicméně stále se vyskytují hlášení suché orniční vrstvy (v posledním týdnu na 3 lokalitách) a lokální výskyt negativní bilance jak v Čechách ale i na Moravě. V některých okresech jsou hlášeny projevy sucha a ohrožení osevů ozimů, (např. okres Kladno, Rakovník a Lounyt) což je i případ několika dalších okresů zvláště v jižních Čechách (Příbram, Strakonice či Tábor). Z Klatov a Děčína jsou hlášeny dopady na lesní ekosystémy. Otázkou zůstává průběh srážek na počátku jara a doplnění zásoby vody v půdě, kde nemůžeme počítat se sněhovou pokrývkou.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
8. 4. 2024
Pavel Zahradníček na ČT24
Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).
-
4. 4. 2024
Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody
Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.
Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.
Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.
Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.
