Deficit půdní vláhy [mm]
-100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 |
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 09.09.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 02.09.2018 do neděle 09.09.2018 ráno)
DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se opět mírně snížil. Nejhlubší deficit nadále zasahuje sever a východ Čech a v menší míře pak i jih a západ Čech, sever kraje Jihomoravského, a části krajů Olomouckého, Zlínského i Moravskoslezského. V jádru aktuální epizody v Čechách je nejvíce zasažen střed a sever kraje Středočeského a v ještě větší míře všechny kraje ve východních a severních Čechách. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny byl a nadále je velmi znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy Kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech a také průtoky ve vodních tocích dle zpráv kolegů z ČHMÚ.
V celém profilu do 1 m se k 9.9. vyskytuje deficit na prakticky celém území Čech a v části Moravy i když zde došlo k výraznému zlepšení. Na 63 % území je deficit nejméně 20 mm, na 33 % pak deficit nejméně 40 mm a na 9 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu
Více informací
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
8. 4. 2024
Pavel Zahradníček na ČT24
Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).
-
4. 4. 2024
Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody
Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.
Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.
Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.
Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.