Index půdní vláhy
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 | 100 |
Aktuální stav sucha ve střední Evropě
v neděli 21.10.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 14.10.2018 do neděle 21.10.2018 ráno)
Z pohledu celkového nasycení došlo na většině sledovaného území spíše ke zhoršení zvláště v oblasti Balkánu. Zatímco některé regiony v severním Německu ukazovali na zlepšení oproti minulému týdnu. Půdy v Polabí i nadále ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Braniborska v Německu, zatímco na Moravě sucho již před pár týdny ustoupilo. Je zřejmé, že letošní epizoda sucha na území ČR souvisí s podobně intenzivní epizodou zasahující povodí Labe ve velké části Německa, zvláště pak Braniborska. Tato suchá oblast nadále zasahuje i rozsáhlé oblasti Beneluxu, jižního Dánska i východní Francie a z jihu ji doplňuje nezvykle suchá Itálie. Na chorvatském pobřeží Jaderského moře a na většině území Balkánu a v Černomoří se oproti předchozímu týdnu situace dále zhoršila, ale s ohledem na roční dobu není nikterak neobvyklá
Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
8. 4. 2024
Pavel Zahradníček na ČT24
Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).
-
4. 4. 2024
Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody
Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.
Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.
Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.
Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.