Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

 

Graf vývoja intenzity sucha za posledných 12 týždňov v profile 0–100 cm. V grafe sú zobrazené všetky stupne intenzity sucha a ich priestorové pokrytie v % na celom území Slovenska.

PREDPOVEĎ INTENZITY SUCHA A RELATÍVNEHO NASÝTENIA NA 10 DNÍ

Aktuálny stav sucha na Slovensku

v nedeľu 14.4. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 7.4. do nedele 14.4. ráno)

 

Zásoba vody v pôde a relatívne nasýtenie je v povrchovej vrstve (0-40 cm) pod hranicou 10 % na Záhorí, na Podunajskej nížine je to lokálne 10-20 %, väčšinou však 20 až 40 %. V hlbšej vrstve pôdy (40-100 cm) je nasýtenie na Záhorí ojedinele 30-50 %, na Podunajskej nížine väčšinou 50-60 %. V celom pôdnom profile sú na Záhorí najnižšie hodnoty 20-30 %, na Podunajskej nížine je to zväčša 40-50 %. Pod hranicou 50 % je nasýtenie na približne 1/6 územia. Na strednom a východnom Slovensku sú hodnoty väčšinou vyššie ako 60 %.

Miera intenzity pôdneho sucha v celom profile (porovnanie aktuálneho stavu s obvyklými podmienkami v rovnakom období v priebehu rokov 1961 – 2010) je na úrovni výrazného až extrémneho sucha miestami na strednom a západnom Slovensku. V celom pôdnom profile je extrémne sucho na 3 % a sucho rôznej intenzity zasahuje 47 % územia. V povrchovej vrstve je extrémne sucho na 10 % územia. Najhoršia situácia je na Kysuciach, Orave, v oblasti Považia, a v povrchovej vrstve má extrémne sucho aj Ponitrie, lokálne Malé Karpaty, Záhorie a Podunajská nížina. V hlbšej vrstve je situácia priaznivejšia a výrazné až extrémne sucho je len lokálne na severozápade Slovenska.

Deficit pôdnej vlahy je na väčšine územia do -40 mm. Na západnom a severozápadnom Slovensku je deficit najviac -40 až -60 mm. Normálne podmienky sú na približne 15 % územia. Nadbytok vlahy do +40 mm ešte ostal na Spiši, Šariši a v Košickej kotline.

Popis meteorologických prvkov v uplynulom týždni a ich vplyv na vývoj sucha:
V týždni od 8.4. do 14.4.2024 bolo na takmer celom území bez zrážok. Zrážky do 1 mm sa vyskytli lokálne na Záhorí. Okrem suchého počasia, bola vysoká priemerná denná teplota vzduchu a v niektorých dňoch aj veľmi veterno. Vzhľadom nato bol vysoký aj potenciálny výpar. Najvyššiu týždennú sumu dosiahol výpar na Kolibe v Bratislave 31 mm a v Hurbanove 30 mm. Najnižší výpar bol v Bardejove, Medzilaborciach a Oravskej Lesnej, okolo 19 mm. V percentách normálu 1991 - 2020 bol výpar od 124 % v Prešove do 179 % vo Švedlári. Najvyššia teplota vzduchu bola v nedeľu, takmer 30 °C na Podunajskej nížine. Najnižšie klesla teplota na -1 °C v piatok ráno na Orave.

 

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.