Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 15.10. v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 08.10. do neděle 15.10. ráno) 

 

Mapa intenzity sucha vyjadřuje srovnání aktuálního nasycení půdy se stejným obdobím za posledních 50 let a hodnotí mimořádnost vzniklé situace.

Shrnutí
Minulý týden od 8.10. do 14.10.2017 přinesl teplejší a relativně sušší ráz počasí na většině území ČR. V povrchové vrstvě pozorujeme sucho jen na relativně malé části území na jihu Čech a v hlubší vrstvě zůstává suchem postižena nyní již jen jižní a střední Morava a území na jihozápadě Čech, kde přetrvává i nejvyšší deficit vláhy. Dlouhodobý výskyt sucha v letošním roce se nadále projevuje negativně na kondici vegetace zejména v případě jižní a východní Moravy, i když signál je s končící vegetační sezónou méně zřetelný. Byť epizoda sucha oproti letním měsícům výrazně ustoupila, projevuje se nadále v hlubší vrstvě v některých oblastech v krajích Jihomoravském, Zlínském a Olomouckém. Celkový vláhový deficit v půdě se oproti minulému týdnu v zásadě nezměnil a přetrvává výrazněji pouze v krajích Středočeském, Plzeňském, Jihočeském a na západě Vysočiny. Dlouhodobý nedostatek vláhy se však negativně podepisuje na výši hladin podzemní vody a průtoky vodních toků, jak vyplývá ze sledování kolegů z ČHMÚ, i když srážky posledních dní situaci zlepšily na severní polovině území. Nicméně stav vody v mělkých vrtech zůstává podnormální zvláště v povodí Dyje a také na horní Vltavě. V následujících dnech očekáváme doznívání sucha jen v oblasti jižních Čech. V hlubší vrstvě bude sucho přetrvávat i v některých regionech jižní a střední Moravy.

Aktuální intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části “Předpověď” ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu výrazně nezměnila a zůstává dobrá. Stav půdní vlhkosti zůstává horší na Moravě a na jihu Čech. V těchto regionech se setkáváme se suchem již několik měsíců. Tomu odpovídá i relativně špatná kondice vegetace v Jihomoravském a Zlínském kraji. Celkově ale situace vyhlíží příznivě. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 15.10. v celém profilu na 5 % území (oproti 13 % před dvěma týdny). Hlubší vrstva byla zasažena z 15 % (tedy o něco méně než v minulém týdnu). Povrchová vrstva vykazuje mírně horší než obvyklý stav na necelém 1 % ČR. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají 1 % plochy ČR. Anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se aktuálně nevyskytují.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k mírnému poklesu půdní vlhkosti v orniční vrstvě, v hlubším profilu vlhkosti stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 10 % stanic, v 10 až 50 cm je na 28 % stanic a v 50-100 cm na 32 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 28 % stanic, v 10-50 cm na 11 % stanic a v 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách, nižší v nížinách ve středních a jihozápadních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (8.10. – 14.10.2017) zpočátku ještě doznívaly přechody front, ale od jeho poloviny začala převládat tlaková výše nad Alpami, která se přesouvala nad Balkán. To přineslo teplé jihozápadní proudění. Díky tomu sice se objevovaly převážně v údolích ráno mlhy, či nízká oblačnost, ale brzo se rozpouštěly a v republice vládla jasná obloha. Zároveň se oteplilo a nastalo tzv. „babí léto“. Nejvíce srážek spadlo v neděli 8.10.2017 a to převážně v Čechách. Zaznamenány byly úhrny okolo 10 mm/den. V úterý ještě pršelo v Krkonoších a Orlických horách a to od 10-20 mm/den. Po zbytek týdne bylo bezsrážkové období. Tomu odpovídají i celkové týdenní úhrny. Na Moravě spadlo většinou jen okolo 1-5 mm/týden. V jižních a východních Čechách to bylo okolo 10-15 mm/týden. Nejvíce srážek tedy nakonec bylo zaznamenáno v Krkonoších a Orlických horách a to 20-40 mm/týden. Teploty vzduchu postupně během týdne rostly. Do úterý včetně bylo ještě relativně chladno s maximy mezi 12-14°C. Od středy se začalo oteplovat a v sobotu dosahovala maxima i nad hranici 20°C. Minimální teploty vzduchu byly v první polovině závislé hodně na oblačnosti a proto byly značně rozkolísané. Nejchladnější noc a ráno bylo v úterý, kdy minimum nejčastěji se pohybovalo jen okolo 3°C a místy padalo i pod bod mrazu. V druhé polovině týdne byly minima celkem konstantní a to mezi 7-10°C. Větrněji bylo až do čtvrtka, pak se vítr prakticky zcela utišil.
 

 

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.

22. ledna 2017 / 03. týden

předchozí další stáhnout zavřít