Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice


v neděli 05.08.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 29.07.2018 do neděle 05.08.2018 ráno)
 

Shrnutí
V uplynulém týdnu (29.7 – 4. 8. 2018) pokračoval další tropický týden a Česká republika zažívá vleklou horkou vlnu. Srážky byly hlavně z bouřkové činnosti, což znamenalo velké prostorové rozdíly. Na velké části republiky vůbec nepršelo anebo jen pár milimetrů. Maximální teploty vzduchu přesahovaly po celý týden hranici tropické teploty a to dost významně. Na většině území republiky byly měřeny každý den maxima přes 33 °C a převážně v Polabí stoupaly teploty nad hranici 35 °C (lokálně i 37 °C). Vláhový deficit v půdě díky této kombinaci nízkých srážek a extrémně vysokých teplot opět zesílil a zasahuje až na drobné výjimky celé území. Nejvýraznější je aktuálně deficit severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno. Na téměř 3/5 území přesahuje deficit 40 mm a 17 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ již několik měsíců podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních a severních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řek Moravy a v západních Čechách. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách a na Českomoravské vrchovině, což odpovídá oblastem s dlouhodobým výskytem sucha. V kontextu střední Evropy se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku a sucho u nás navazuje na rozsáhlé sucho v povodí celé řeky Labe.. Nejvýraznější deficity pozorujeme na většině území severního Německa, v Dánsku, východní Francii a Beneluxu. Nízké nasycení půdy najdeme i v Itálii a na pobřeží Jaderského moře, ale v těchto případech je výrazný pokles půdní vlhkosti obvyklý


Aktuální intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části “Předpověď” ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se na většině území oproti minulému týdnu výrazně zhoršila vinou kombinace vysokých teplot a nízkých srážkových úhrnů. Na téměř 9/10 území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech, na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém, Zlínském a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části. Znovu se zhoršil stav v povrchové vrstvě do 40 cm, a to zvláště na severu ČR. Domníváme se, a zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu poslední týdny nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 5. 8. v celém profilu na 93 % území. Hlubší vrstva byla zasažena také z 92 % (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec července na 81 % území což představuje nárůst oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 84 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 45 %, což je zásadně více oproti situaci před týdnem a tyto hodnoty představují prozatím vrchol letošní suché epizody.


Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k snížení vlhkosti půdy ve všech vrstvách. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 45 % stanic, v 10 až 50 cm je na 39 % stanic a v 50-100 cm na 47 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm a v 10-50 cm, pouze v 50-100 cm na 5 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách ve východních, středních a severních Čechách a na střední Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (29. 7. – 4. 8. 2018) pokračoval další tropický týden a Česká republika zažívá vleklou horkou vlnu. Srážky byly hlavně z bouřkové činnosti, což znamenalo velké prostorové rozdíly. Na velké části republiky vůbec nepršelo anebo jen pár milimetrů. Do toho se objevují malé lokality s týdenními úhrny přes 40 mm. Celkově více těchto srážek spadlo na západě republiky. Maximální teploty vzduchu přesahovaly po celý týden hranici tropické teploty a to dost významně. Na většině území republiky byly měřeny každý den maxima přes 33 °C a převážně v Polabí stoupaly teploty nad hranici 35 °C (lokálně i 37 °C). Mezi nejteplejší regiony patřily okresy Praha, Mělník, Litoměřice, Mladá Boleslav a prakticky celá jižní Morava. Minimální teploty vzduchu se pohybovaly nejčastěji okolo 18 °C, ale v nižších polohách a ve velkých městech neklesaly ani pod hranici 20 °C. Vítr byl slabý, v průměru pod 2 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 3. 2024

    V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné

    Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
    Celý článek k přečtení pro irozhlas.cz ZDE

  • 4. 3. 2024

    Setkání reportérů Intersucha a Agrorisku ve Větrném Jeníkově

    Dne 29. 2. 2024 proběhl v KD Větrný Jeníkov seminář spolupracovníků portálů Intersucho a Agrorisk s názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti.
    Úvodní část semináře byla zaměřena na vývoj a dopady změny klimatu v ČR, klimatologické zhodnocení roku 2023 a současné zimy. Druhá, odborná část, se soustředila na klimaticky šetrné zemědělství a přinesla témata jako je regenerativní zemědělství, agrolesnictví či precizní zemědělstí.
    Semináře se zúčastnilo 130 hostů z řad reportérů a uživatelů portálu Intersucho a také zástupci zemědělských organizací, státní správy a dalších organizací. Úvodní slovo přednesli
    doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.), prof. Dr. Ing. Jan Mareš (Mendelova univerzita v Brně), prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně), Ing. Jan Záměčník (Jihomoravský kraj), Ing. František Pavlík, Ph.D. (Státní pozemkový úřad), Ing. Aleš Kendík (Ministerstvo zemědělství), RNDr. Petr Kubala (Povodí Vltavy, s.p.) a Ing. Miroslav Skřivánek, Ph.D. (Ministerstvo zemědělství).

    Informace byly převzaty i do médií, např.: ČTK, ČT24, ČT24, Ekolist. Ekolist
     

    Prezentace ke zhlédnutí:
    Změna klimatu – vývoj a dopady (prof. Zdeněk Žalud)
    Jaké bylo počasí v roce 2023 a byla uplynulá zima tuhá či mírná? (Mgr. Pavel Zahradníček)
    Jaká může být role zemědělství a lesnictví při řešení příčin změn klimatu? (prof. Miroslav Trnka)
    Může být konvenční zemědělství klimaticky šetrné? (doc. Vladimír Smutný)
    Praktické aspekty přechodu na regenerativní zemědělství (Ing. Karel Klem)
    Agrolesnictví – produkční stromy v zemědělské krajině, VIDEO - © Profi Press, (Jiří Michalisko)
    Hospodaření na nevyrovnaných pozemcích metodami precizního zemědělství (doc. Vojtěch Lukas)

27. července 2018 / 30. týden

předchozí další zavřít