Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 24. 06. 2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 17. 06. 2018 do neděle 24. 06. 2018 ráno)

 

Shrnutí
V průběhu minulého týdne (18. 6. - 23. 6. 2018) došlo k výrazné změně charakteru počasí. Do čtvrtka byla naše republika pod vlivem tlakové výše, ale pak došlo k přechodu studené fronty ze čtvrtka na pátek, za kterou k nám začal proudit velmi chladný a vlhký vzduch od severozápadu. Srážkově aktivnější období bylo od čtvrtka do soboty. Podle předpokladu v průměru se nevyskytovaly velké úhrny. Ty byly vyšší hlavně v severní části republiky. Nejvíce napršelo v Beskydech a Jizerských horách a to okolo 40-50 mm/týden. Na většině území republiky to bylo ale do 10 mm/týden. Vláhový deficit v půdě tedy opět narostl. Deficit zasahuje podstatnou část území s lokálními výjimkami, způsobenými povětšinou bouřkami. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Jihomoravského a také ve středních a východních Čechách. Na téměř 1/3 území přesahuje deficit 40 mm a 6 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních Čech a zejména pak na Českomoravské vysočině. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku. Nejvýraznější deficity pozorujeme ale na většině území severního Německa, v Itálii a v černomořské oblasti.

Aktuální intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části “Předpověď” ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Pokud jde o MÍRU INTENZITY SUCHA, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se na většině území oproti minulému týdnu zhoršila a na 2/5 území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50%). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu na východě Čech a na Moravě v krajích Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Vnímání suché anomálie zkresluje relativně lepší stav vrstvy do 40 cm. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 24. 6. v celém profilu na 4/5 území (tedy podstatně více než před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z 80 % (tedy o něco více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro počátek června na 60 % území což představuje dvojnásobek oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 2/3 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 26 %, což je výrazně více než před týdnem.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se na větší části území vlhkost půdy snížila ve vrstvě 0 až 50 cm, ve vrstvě 50 až 100 cm vlhkost stagnovala. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 38 % stanic, v 10 až 50 cm je na 35 % stanic a v 50-100 cm na 38 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 6 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na západě a jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách na jižní a střední Moravě a ve východních a severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V průběhu minulého týdne (18. 6. - 23. 6. 2018) došlo k výrazné změně charakteru počasí. Do čtvrtka byla naše republika pod vlivem tlakové výše, ale pak došlo k přechodu studené fronty ze čtvrtka na pátek, za kterou k nám začal proudit velmi chladný a vlhký vzduch od severozápadu. Srážkově aktivnější období bylo od čtvrtka do soboty. Podle předpokladu v průměru se nevyskytovaly velké úhrny. Ty byly vyšší hlavně v severní části republiky. Nejvíce napršelo v Beskydech a Jizerských horách a to okolo 40-50 mm/týden. Na většině území republiky to bylo ale do 10 mm/týden. Před studenou frontou byly letní teploty vzduchu, kdy maxima se pohybovala od 25-30°C. Ve čtvrtek vrcholil příliv teplého vzduchu a objevovaly se teploty i nad hranicí 33°C. V pátek došlo k prudkému ochlazení i o více než 10°C. Do konce týdne pak byly denní teploty mezi 17-20°C. Podobně to bylo i s nočními minimálními teplotami vzduchu. V teplé části týdne se pohybovaly od 13-16°C, ale v pátek a v sobotu v noci klesaly teploty pod 10°C. Větrnější počasí bylo vázáno na přechod fronty ze čtvrtka na pátek, kdy vysoké nárazy větru si vyžádaly i škody na majetku (hlavně v lesnictví). Do konce týdne nadále foukalo v průměru od 3-4 m/s díky severozápadnímu proudění.
 

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 3. 2024

    V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné

    Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
    Celý článek k přečtení pro irozhlas.cz ZDE

  • 4. 3. 2024

    Setkání reportérů Intersucha a Agrorisku ve Větrném Jeníkově

    Dne 29. 2. 2024 proběhl v KD Větrný Jeníkov seminář spolupracovníků portálů Intersucho a Agrorisk s názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti.
    Úvodní část semináře byla zaměřena na vývoj a dopady změny klimatu v ČR, klimatologické zhodnocení roku 2023 a současné zimy. Druhá, odborná část, se soustředila na klimaticky šetrné zemědělství a přinesla témata jako je regenerativní zemědělství, agrolesnictví či precizní zemědělstí.
    Semináře se zúčastnilo 130 hostů z řad reportérů a uživatelů portálu Intersucho a také zástupci zemědělských organizací, státní správy a dalších organizací. Úvodní slovo přednesli
    doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.), prof. Dr. Ing. Jan Mareš (Mendelova univerzita v Brně), prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně), Ing. Jan Záměčník (Jihomoravský kraj), Ing. František Pavlík, Ph.D. (Státní pozemkový úřad), Ing. Aleš Kendík (Ministerstvo zemědělství), RNDr. Petr Kubala (Povodí Vltavy, s.p.) a Ing. Miroslav Skřivánek, Ph.D. (Ministerstvo zemědělství).

    Informace byly převzaty i do médií, např.: ČTK, ČT24, ČT24, Ekolist. Ekolist
     

    Prezentace ke zhlédnutí:
    Změna klimatu – vývoj a dopady (prof. Zdeněk Žalud)
    Jaké bylo počasí v roce 2023 a byla uplynulá zima tuhá či mírná? (Mgr. Pavel Zahradníček)
    Jaká může být role zemědělství a lesnictví při řešení příčin změn klimatu? (prof. Miroslav Trnka)
    Může být konvenční zemědělství klimaticky šetrné? (doc. Vladimír Smutný)
    Praktické aspekty přechodu na regenerativní zemědělství (Ing. Karel Klem)
    Agrolesnictví – produkční stromy v zemědělské krajině, VIDEO - © Profi Press, (Jiří Michalisko)
    Hospodaření na nevyrovnaných pozemcích metodami precizního zemědělství (doc. Vojtěch Lukas)

3. června 2018 / 22. týden

předchozí další stáhnout zavřít