Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 12.08.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 05.08.2018 do neděle 12.08.2018 ráno)

 

Shrnutí
Oproti minulému týdnu se opět zvýšil rozsah sucha S4 a S5 a poprvé se blíží 50% území a současně roste podíl ploch s deficitem vláhy větším než 80 mm oproti obvyklému stavu. Průměrný deficit půdní vláhy je nejčastěji mezi 40-80 mm což se negativně projevuje jak na kondici vegetace, tak na dopadech na zemědělství, přes 60 okresů hlásí pokles výnosů. Podle současného výhledu bude následujících 15 dní nadprůměrně teplých se spíše slabším srážkami. Krajina se tedy i nadále bude vysušovat a nečekáme radikální změnu.

 

V uplynulém týdnu (5. 8. – 11. 8. 2018) k nám opět proudil velmi teplý vzduch od jihu. Ten byl přerušen páteční studenou frontou. Nejvíce srážek spadlo ve středu a v pátek. Ve středu se jednalo většinou o bouřkové lokální záležitosti. Ty byly například v Praze velmi intenzivní a spadlo zde více než 40 mm/den. Plošně rozsáhlejší déšť byl zaznamenán ve Slezsku. Nejvyšší plošně rozsáhlejší srážky byly celkově za uplynulý týden na severní Moravě a pak v okrese Prachatice, kde spadlo většinou okolo 30 mm/týden. Naopak v suchem nejpostiženějších místech republiky (jižní Morava, východní Čechy, Polabí a Vysočina) byly zaznamenány jen slabé úhrny okolo 5 mm/týden. V minulém týdnu opět vládly vysoké teploty zejména pak v úterý až ve čtvrtek, kdy maxima stoupala i nad 37°C. Vláhový deficit v půdě díky této kombinaci nezlepšil. Nejvýraznější je nadále deficit půdní vláhy severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno. Na 3/5 území přesahuje deficit 40 mm a 17 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ již několik měsíců podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích. Rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních a severních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řek Moravy a v západních Čechách. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách a na Českomoravské vrchovině, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha. V kontextu střední Evropy se nižší hodnoty nasycení objevují pouze v Německu, naopak situace v ostatních okolních zemích je výrazně lepší než u nás. Opravdu výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace pozorujeme na většině území severního Německa, v Dánsku, východní Francii a Beneluxu.

Aktuální intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části “Předpověď” ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace na většině území zůstává vinou kombinace vysokých teplot a nízkých srážkových úhrnů neuspokojivá. Na více než 9/10 území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech, na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém, Zlínském a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části ale také Plzeňském a Karlovarském. Zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu poslední týdny nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 12. 8. v celém profilu na 93 % území. Hlubší vrstva byla zasažena z 94 % (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec července na 80 % území tedy stejně jako před týdnem. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 83 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 45 % což je stejné jako před týdnem a tyto hodnoty zatím představují prozatím vrchol letošní suché epizody. .


Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k dalšímu snížení vlhkosti půdy ve všech vrstvách. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 55 % stanic, v 10 až 50 cm je na 46 % stanic a v 50-100 cm na 58 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm a v 10-50 cm, pouze v 50-100 cm na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách ve východních, středních a severních Čechách a na střední Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (5. 8. – 11. 8. 2018) k nám opět proudil velmi teplý vzduch od jihu. Ten byl přerušen páteční studenou frontou. Nejvíce srážek spadlo ve středu a v pátek. Ve středu se jednalo většinou o bouřkové lokální záležitosti. Ty byly například v Praze velmi intenzivní a spadlo zde více než 40 mm/den. Plošně rozsáhlejší déšť byl zaznamenán ve Slezsku. V pátek byly srážky spojeny s průchodem fronty. Nejvíce jich spadlo v jižních Čechách a Beskydech. Nejvyšší plošně rozsáhlejší srážky byly celkově za uplynulý týden na severní Moravě, a pak v okrese Prachatice, kde spadlo většinou okolo 30 mm/týden. Naopak v nejpostiženějších místech republiky (jižní Morava, východní Čechy, Polabí a Vysočina) byly zaznamenány jen slabé úhrny okolo 5 mm/týden. V minulém týdnu opět teploty trhaly rekordy. Nejtepleji bylo v úterý až ve čtvrtek, kdy maxima stoupala i nad 37 °C. S příchodem fronty se ochladilo. Nejdříve v pátek v Čechách, v sobotu poté i na Moravě. I přesto to se v tyto dny pohybovaly maxima okolo 25-28 °C. V pondělí, úterý a v sobotu byly noci chladnější, kdy klesala minima pod 15 °C. Naopak v úterý až ve čtvrtek se objevovaly i tropické noci s minimem vyšším než 20 °C. Vítr byl opět slabý, pouze ve středu a ve čtvrtek se nám lehce rozfoukalo.

Více informací

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 3. 2024

    V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné

    Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
    Celý článek k přečtení pro irozhlas.cz ZDE

  • 4. 3. 2024

    Setkání reportérů Intersucha a Agrorisku ve Větrném Jeníkově

    Dne 29. 2. 2024 proběhl v KD Větrný Jeníkov seminář spolupracovníků portálů Intersucho a Agrorisk s názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti.
    Úvodní část semináře byla zaměřena na vývoj a dopady změny klimatu v ČR, klimatologické zhodnocení roku 2023 a současné zimy. Druhá, odborná část, se soustředila na klimaticky šetrné zemědělství a přinesla témata jako je regenerativní zemědělství, agrolesnictví či precizní zemědělstí.
    Semináře se zúčastnilo 130 hostů z řad reportérů a uživatelů portálu Intersucho a také zástupci zemědělských organizací, státní správy a dalších organizací. Úvodní slovo přednesli
    doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.), prof. Dr. Ing. Jan Mareš (Mendelova univerzita v Brně), prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně), Ing. Jan Záměčník (Jihomoravský kraj), Ing. František Pavlík, Ph.D. (Státní pozemkový úřad), Ing. Aleš Kendík (Ministerstvo zemědělství), RNDr. Petr Kubala (Povodí Vltavy, s.p.) a Ing. Miroslav Skřivánek, Ph.D. (Ministerstvo zemědělství).

    Informace byly převzaty i do médií, např.: ČTK, ČT24, ČT24, Ekolist. Ekolist
     

    Prezentace ke zhlédnutí:
    Změna klimatu – vývoj a dopady (prof. Zdeněk Žalud)
    Jaké bylo počasí v roce 2023 a byla uplynulá zima tuhá či mírná? (Mgr. Pavel Zahradníček)
    Jaká může být role zemědělství a lesnictví při řešení příčin změn klimatu? (prof. Miroslav Trnka)
    Může být konvenční zemědělství klimaticky šetrné? (doc. Vladimír Smutný)
    Praktické aspekty přechodu na regenerativní zemědělství (Ing. Karel Klem)
    Agrolesnictví – produkční stromy v zemědělské krajině, VIDEO - © Profi Press, (Jiří Michalisko)
    Hospodaření na nevyrovnaných pozemcích metodami precizního zemědělství (doc. Vojtěch Lukas)

29. července 2018 / 30. týden

předchozí další stáhnout zavřít