Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 16.09.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 09.09.2018 do neděle 16.09.2018 ráno)

 

JAK PRACOVAT S MAPAMI? 
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi léty 1961-2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Například ačkoliv měla jižní Morava po většinu léta v půdě relativně málo vody, je to pro tento region typické, a proto v roce 20118 nepatřila mezi oblasti s největší intenzitou sucha. Mapa Kumulovaný stres ukazuje, jak dlouho byly rostliny vystaveny nedostatku vody v dané sezóně. Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady jsou důsledkem jak absolutního stavu půdní vláhy tak její anomálnosti.

Shrnutí:
V tomto týdnu se rozsah sucha opět zvětšil byť jen mírně. Sníženou zásobou vody trpí 3/5 území a plocha extrémního sucha od minulého týdne mírně vzrostla na 18 %. Nepředpokládáme, že by se stav sucha v nejbližším období týdne až měsíce výrazně zlepšoval, spíše naopak, jelikož modely předpokládají nadprůměrné teploty vzduchu. Nadále nelze očekávat rychlou změnu v případě dopadů sucha v zemědělství a lesnictví zvláště nadále silně zasažené severní polovině území, a to díky délce a intenzitě letošního sucha a výši akumulovaných deficitů.


V uplynulém týdnu (9. 9. – 15. 9. 2018) bylo území republiky většinou pod vlivem tlakové výše. To se změnilo ve čtvrtek, kdy od západu začala přecházet studená fronta a přinesla sebou i déšť, který pokračoval i během pátečního dne. Nejvíce pršelo v pásu od jižních Čech přes Vysočinu po Jeseníky. Nejčastěji spadlo od 10-20 mm/týden, ale byly zde oblasti i se srážkami nad 30 mm/týden. Na zbytku republiky, tedy velká část Čech a východní okraj Moravy, byl na srážky chudý a zde byly zaznamenány úhrny nejčastěji do 5 mm/týden. Vláhový deficit v půdě se výrazně snížil na jihu a východě území a to dosti podstatně. Naopak ve středu a zvláště na severu však nadále zůstává výrazný. Nejvýraznější je deficit půdní vláhy v Libereckém a Hradeckém kraji. Na 33 % území přesahuje deficit 40 mm a na 1/10 plochy pak 60 mm, tedy o něco více než před týdnem. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky v řadě profilů. Na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha, naopak v místech výrazných srážek se situace ve vodních tocích zlepšila. V kontextu střední Evropy souvisí České sucho se suchou epizodou probíhajícím v širokém území na západě zahrnující Německo, Belgii a Nizozemí a Dánsko na severu. V těchto zemích pozorujeme i na našich mapách opravdu výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace než je obvyklé (zde-odkaz na stredni Evropu) a následně jsou hlášeny nejen dopady sucha (mapa zde) očekáván nižší výnos (mapa zde).Uplynulý týden nepřinesl zásadní změnu, byť ke zlepšení nasycení půdy došlo opět v Belgii a Nizozemí, se suchem zasažených oblastí zažila Česká republika i Německo spíše mírné zhoršení situace.

Aktuální intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části “Předpověď” ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace na severu území ČR zůstává neuspokojivá. Letošní suchá epizoda z pohledu plošného rozsahu pravděpodobně kulminovala, byť zatím neočekáváme její ukončení a v řadě regionů je situace vážná. I nadále je na 3/4 území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám ve středu, na severu a na východě Čech a v hlubší vrstvě pak na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části ale také Plzeňském a Karlovarském. Zprávy o hladinách podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Zlepšení se zatím odehrává v povrchové vrstvě půdy, ale na jižní a střední Moravě se mírně lepší situace i v hlubší vrstvě.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 16.9. v celém profilu na 62 % území. Hlubší vrstva byla zasažena z 84 % (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec srpna na 32 % území tedy přibližně jako před týdnem. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 41 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 18 % což je podobná hodnota jako před týdnem. Byť sucho a jeho bezprostřední dopady zdánlivě ustupují, byly jsme v posledních 7 dnech svědky spíše zhoršování situace.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu srážky zvýšily vlhkosti půdy především ve východě a jihu ve vrstvě 0 až 50 cm, na ostatním území vlhkosti stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 22 % stanic, v 10 až 50 cm je na 40 % stanic a v 50-100 cm na 58 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 13 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 4 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na východní Moravě a na jihu Čech, nižší především v nížinách v severních a východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (9. 9. – 15. 9. 2018) bylo území republiky většinou pod vlivem tlakové výše. To se změnilo ve čtvrtek, kdy od západu začala přecházet studená fronta a přinesla sebou i déšť, který pokračoval i během pátečního dne. Nejvíce pršelo v pásu od jižních Čech přes Vysočinu po Jeseníky. Nejčastěji spadlo od 10-20 mm/týden, ale byly zde oblasti i se srážkami nad 30 mm/týden. Na zbytku republiky, tedy velká část Čech a východní okraj Moravy, byl na srážky chudý a zde byly zaznamenány úhrny nejčastěji do 5 mm/týden. Díky studené frontě jsme zažily v minulém týdnu teplotní zvraty. Do středy nám maximální teploty vzduchu stoupaly a přesahovaly i 30 °C. S příchodem fronty se výrazněji ochladilo a v pátek byly teploty mezi 16-22 °C s tím, že na Moravě bylo tepleji než v Čechách. V neděli a pondělí se vyskytovaly dosti chladné noci a rána, kdy minimální teploty klesaly převážně pod 10 °C. Od úterý se situace zlepšila a minima byla mezi 10-15 °C. V minulém týdnu bylo proudění slabé a rychlost větru byla často mezi 1-2 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 3. 2024

    V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné

    Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
    Celý článek k přečtení pro irozhlas.cz ZDE

  • 4. 3. 2024

    Setkání reportérů Intersucha a Agrorisku ve Větrném Jeníkově

    Dne 29. 2. 2024 proběhl v KD Větrný Jeníkov seminář spolupracovníků portálů Intersucho a Agrorisk s názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti.
    Úvodní část semináře byla zaměřena na vývoj a dopady změny klimatu v ČR, klimatologické zhodnocení roku 2023 a současné zimy. Druhá, odborná část, se soustředila na klimaticky šetrné zemědělství a přinesla témata jako je regenerativní zemědělství, agrolesnictví či precizní zemědělstí.
    Semináře se zúčastnilo 130 hostů z řad reportérů a uživatelů portálu Intersucho a také zástupci zemědělských organizací, státní správy a dalších organizací. Úvodní slovo přednesli
    doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.), prof. Dr. Ing. Jan Mareš (Mendelova univerzita v Brně), prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně), Ing. Jan Záměčník (Jihomoravský kraj), Ing. František Pavlík, Ph.D. (Státní pozemkový úřad), Ing. Aleš Kendík (Ministerstvo zemědělství), RNDr. Petr Kubala (Povodí Vltavy, s.p.) a Ing. Miroslav Skřivánek, Ph.D. (Ministerstvo zemědělství).

    Informace byly převzaty i do médií, např.: ČTK, ČT24, ČT24, Ekolist. Ekolist
     

    Prezentace ke zhlédnutí:
    Změna klimatu – vývoj a dopady (prof. Zdeněk Žalud)
    Jaké bylo počasí v roce 2023 a byla uplynulá zima tuhá či mírná? (Mgr. Pavel Zahradníček)
    Jaká může být role zemědělství a lesnictví při řešení příčin změn klimatu? (prof. Miroslav Trnka)
    Může být konvenční zemědělství klimaticky šetrné? (doc. Vladimír Smutný)
    Praktické aspekty přechodu na regenerativní zemědělství (Ing. Karel Klem)
    Agrolesnictví – produkční stromy v zemědělské krajině, VIDEO - © Profi Press, (Jiří Michalisko)
    Hospodaření na nevyrovnaných pozemcích metodami precizního zemědělství (doc. Vojtěch Lukas)

9. září 2018 / 36. týden

předchozí další stáhnout zavřít