12. srpen 2018

Shrnutí
Oproti minulému týdnu se opět zvýšil rozsah sucha S4 a S5 a poprvé se blíží 50% území a současně roste podíl ploch s deficitem vláhy větším než 80 mm oproti obvyklému stavu. Průměrný deficit půdní vláhy je nejčastěji mezi 40-80 mm což se negativně projevuje jak na kondici vegetace, tak na dopadech na zemědělství, přes 60 okresů hlásí pokles výnosů. Podle současného výhledu bude následujících 15 dní nadprůměrně teplých se spíše slabším srážkami. Krajina se tedy i nadále bude vysušovat a nečekáme radikální změnu.

V uplynulém týdnu (5. 8. – 11. 8. 2018) k nám opět proudil velmi teplý vzduch od jihu. Ten byl přerušen páteční studenou frontou. Nejvíce srážek spadlo ve středu a v pátek. Ve středu se jednalo většinou o bouřkové lokální záležitosti. Ty byly například v Praze velmi intenzivní a spadlo zde více než 40 mm/den. Plošně rozsáhlejší déšť byl zaznamenán ve Slezsku. Nejvyšší plošně rozsáhlejší srážky byly celkově za uplynulý týden na severní Moravě a pak v okrese Prachatice, kde spadlo většinou okolo 30 mm/týden. Naopak v suchem nejpostiženějších místech republiky (jižní Morava, východní Čechy, Polabí a Vysočina) byly zaznamenány jen slabé úhrny okolo 5 mm/týden. V minulém týdnu opět vládly vysoké teploty zejména pak v úterý až ve čtvrtek, kdy maxima stoupala i nad 37°C. Vláhový deficit v půdě díky této kombinaci nezlepšil. Nejvýraznější je nadále deficit půdní vláhy severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno. Na 3/5 území přesahuje deficit 40 mm a 17 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ již několik měsíců podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích. Rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních a severních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řek Moravy a v západních Čechách. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách a na Českomoravské vrchovině, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha. V kontextu střední Evropy se nižší hodnoty nasycení objevují pouze v Německu, naopak situace v ostatních okolních zemích je výrazně lepší než u nás. Opravdu výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace pozorujeme na většině území severního Německa, v Dánsku, východní Francii a Beneluxu.

Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace na většině území zůstává vinou kombinace vysokých teplot a nízkých srážkových úhrnů neuspokojivá. Na více než 9/10 území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech, na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém, Zlínském a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části ale také Plzeňském a Karlovarském. Zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu poslední týdny nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 12. 8. v celém profilu na 93 % území. Hlubší vrstva byla zasažena z 94 % (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec července na 80 % území tedy stejně jako před týdnem. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 83 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 45 % což je stejné jako před týdnem a tyto hodnoty zatím představují prozatím vrchol letošní suché epizody.

Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy se udržel dík kombinací vysokých teplot a nízkých srážek. Nejhlubší deficit zasahuje sever a východ Čech a dále sever kraje Jihomoravského, většinu kraje Olomouckého, podstatnou část kraje Zlínského a dále oblasti kraje Plzeňského a Karlovarského. V jádru aktuální epizody v Čechách je nejvíce zasažen střed a sever kraje Středočeského a v ještě větší míře všechny kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy a ve Slezsku i v oblasti Čech východně od Prahy je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech a také průtoky ve vodních tocích dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 12. 8. vyskytuje deficit na 99 % území. Přičemž na 93 % území je deficit nejméně 20 mm, na 53 % pak deficit nejméně 40 mm a na téměř 18 % území chybí mezi 60-100 mm.

Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je na většině území horší než je obvyklé s výjimkou Frýdecka-Místecka, Javornicka a jihu Čech. Dostavilo se předpokládané vyčerpávání rezerv půdní vláhy, který dlouhodobě dynamiku rozvoje vegetace zlepšovaly. Toto zhoršení jsme předvídali od května s tím, jak bude ubývat disponibilní vláha. Nejvýraznější zhoršení kondice vegetace pozorujeme ve středu a na severozápadě, a také na východě Čech i v oblasti střední a jižní Moravy. S ohledem na pokračující nedostatek vláhy lze očekávat spíše další zhoršování kondice vegetace, které probíhá již od počátku května. Právě relativní dynamika signalizuje, že dopady sucha jsou reálné a projevují se i na výnosech (viz 4 www.vynosy-plodin.cz). Podobný vývoj sledujeme již několik týdnů nejen v ČR ale i v Braniborsku a Belgii a také v částech Polska a Běloruska. A naše odhady potvrzují zprávy od našich respondentů.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k dalšímu snížení vlhkosti půdy ve všech vrstvách. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 55 % stanic, v 10 až 50 cm je na 46 % stanic a v 50-100 cm na 58 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm a v 10-50 cm, pouze v 50-100 cm na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách ve východních, středních a severních Čechách a na střední Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (5. 8. – 11. 8. 2018) k nám opět proudil velmi teplý vzduch od jihu. Ten byl přerušen páteční studenou frontou. Nejvíce srážek spadlo ve středu a v pátek. Ve středu se jednalo většinou o bouřkové lokální záležitosti. Ty byly například v Praze velmi intenzivní a spadlo zde více než 40 mm/den. Plošně rozsáhlejší déšť byl zaznamenán ve Slezsku. V pátek byly srážky spojeny s průchodem fronty. Nejvíce jich spadlo v jižních Čechách a Beskydech. Nejvyšší plošně rozsáhlejší srážky byly celkově za uplynulý týden na severní Moravě, a pak v okrese Prachatice, kde spadlo většinou okolo 30 mm/týden. Naopak v nejpostiženějších místech republiky (jižní Morava, východní Čechy, Polabí a Vysočina) byly zaznamenány jen slabé úhrny okolo 5 mm/týden. V minulém týdnu opět teploty trhaly rekordy. Nejtepleji bylo v úterý až ve čtvrtek, kdy maxima stoupala i nad 37 °C. S příchodem fronty se ochladilo. Nejdříve v pátek v Čechách, v sobotu poté i na Moravě. I přesto to se v tyto dny pohybovaly maxima okolo 25-28 °C. V pondělí, úterý a v sobotu byly noci chladnější, kdy klesala minima pod 15 °C. Naopak v úterý až ve čtvrtek se objevovaly i tropické noci s minimem vyšším než 20 °C. Vítr byl opět slabý, pouze ve středu a ve čtvrtek se nám lehce rozfoukalo.

Situace ve střední Evropě: Z pohledu celkového nasycení došlo ke zhoršení na celém sledovaném území snad s výjimkou v oblasti švýcarských a italských Alp. Půdy na jižní a střední Moravě a zvláště v Polabí ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Braniborska v Německu. Lze říci, že pozorovaná epizoda sucha v roce 2018 na území ČR souvisí s podobně intenzivní epizodou zasahující povodí Labe ve velké části Německa, zvláště pak Braniborska. Tato suchá oblast zasahuje i rozsáhlé oblasti Beneluxu, jižního Dánska i východní Francie a z jihu ji doplňuje nezvykle suchá Itálie. Na chorvatském pobřeží Jaderského moře a na většině území Balkánu se oproti předchozímu týdnu situace dále zhoršila.

Jih sledovaného území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou KONDICÍ VEGETACE s výjimkou některých regionů v Karpatském oblouku a v Maďarsku. Jinak se se ale na jihovýchodě domény jeví situace jako neobvykle dobrá. Naopak po nesezónně vysokých teplotách a jasném počasí se projevuje vliv nedostatku vláhy zejména v severním Německu a tam zvláště v Braniborsku, v oblasti BENELUXU, v Bělorusku a na jihu Dánska. Kondice vegetace v těchto regionech je až 25% horší než je obvyklé. Výrazně horší je kondice vegetace prakticky v celé České republice, a v menší míře i v severním Rakousku a v některých regionech Slovenska.

Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (13-20. 8. 2018) přejde z pondělí na úterý přes nás studená fronta. Další bude postupovat do střední Evropy z pátka na sobotu. Jinak budeme pod vlivem tlakových výší. Srážky přinese hlavně frontální oblačnost v pondělí v noci. Páteční fronta bude spíše slabá a srážky se z ní příliš nečekají. Celkově do konce týdne čekáme úhrny okolo 10 mm v Čechách a na Moravě většinou jen do 5 mm. Lokálně při větších bouřkách na frontě budou úhrny i přes 20 mm/týden, ale půjde jen o malé oblasti. Teploty vzduchu budou nadále letního charakteru. V úterý se po frontě přechodně ochladí na 24-26 °C, ale v dalších dnech budou teploty nadále růst. O víkendu by pak měly teploty opět přesahovat na větším území tropické hodnoty. Na základě předpokládaného vývoje počasí se bude sucho dále rozvíjet. V povrchové vrstvě 0-40 cm dojde v Čechách v úterý k mírnému zlepšení, ale v následujících dnech se zde situace opět obrátí a stejně jako na Moravě se bude situace zhoršovat. V hlubších vrstvách 40-100 cm se bude sucho lehce zhoršovat, ale zde je stav již velice špatný, takže už není možnost dalšího výrazně viditelného prohlubování sucha. Ke konci týdne bude relativní nasycení půdy v celém profilu nejčastěji pod 30 %.
Podle výhledu modelu GFS ensemble se počítá, že teploty vzduchu budou od dalšího týdne až do 29. 8. 2018 stále lehce nadprůměrné. Srážkově by mělo být období bohužel i nadále chudé. Podle ECMWF měsíčního výhledu se počítá také s nadprůměrnými teplotami o 1-3 °C. Ke konci měsíce a v prvním týdnu v září by pak měly být teploty již blízké normálu.
Podle současného výhledu lze předpokládat následujících 15 dní jako srážkově slabé a díky nadprůměrným teplotám se bude krajina nadále vysušovat a nečekáme radikální změnu.

DLOUHODOBÁ PROGNÓZA 19. 8. – 6. 10. 2018

Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše nadprůměrné a to zpočátku výrazně. Srážky jsou očekávány spíše pod průměrem a převážně lokálního charakteru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude proto zvýrazňovat.
Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší a nově i střední a vyšší polohy středních, severních a východních Čech, a výraznou část Moravy a Slezska k nižšímu než obvyklému nasycení až do konce první dekády září. V případě severních, středních a východních Čech, severu Jihomoravského kraje, ve středu kraje Olomouckého a v kraji Moravskoslezském i Zlínském se setkáváme s negativní prognózou až do poloviny první říjnové dekády, byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015

12. srpen 2018

stáhnout zavřít
12. srpen 2018