5. únor 2017

Situace půdní vlhkosti a intenzity sucha:

V týdnu od 29.1. do 5.1.2017 se oproti předchozímu období nasycení půdního profilu mírně zvýšilo díky nárůstu teplot, čímž došlo k částečnému odtání sněhu a doplnění vláhy v některých regionech. Přesto zaostává dynamika nárůstu obsahu vody v půdě za obvyklým sezónním průběhem. Akumulovaná zásoba vody (zvláště ve středních a vyšších polohách významná) v podobě sněhové pokrývky ovšem současně podléhá sublimaci a je otázkou, jak velký podíl nakonec bude mít na spodní zásobu vody v půdě. V některých oblastech (např. jih Moravy) zasakování vody do půdy omezuje promrznutí půdy. Epizoda sucha nadále trvá v krajích Pardubickém, Královéhradeckém, Jihomoravském a Olomouckém a na významných plochách Vysočiny a Moravskoslezského kraje. Nicméně s počínajícím nebo mírným suchem se alespoň lokálně setkáme prakticky ve všech krajích s výjimkou Ústeckého a Libereckého kraje. V povrchové vrstvě je patrné zhoršení ve srovnání s počátkem ledna a významné problémy jsou patrné i v hlubší vrstvě. Celkový vláhový deficit v půdě se oproti minulému týdnu sice nezměnil, ale zůstává významný, což velmi dobře dokumentuje mapa aktuálního vodního deficitu. Nicméně je důležité míti na paměti, že zásoba vody ve sněhu na povrchu půdy není do jeho roztátí ve výpočtech zahrnuta. Očekáváme stagnaci nebo mírné zhoršení situace ve většině zemědělských oblastí, a naopak ve výše položených regionech mírné zlepšení tam, kde bude docházet k odtávání sněhu.

Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdne zlepšilo jen mírně. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na necelé ⅕ území a naopak 45 % ČR se vyznačují dobrým zásobením povrchové vrstvy půdy. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): velmi dobrého nasycení je dosahováno téměř na ⅘ území, zatímco nedostatek zasahuje necelá 2 % území a situace je tak v hlubší vrstvě stejná jako před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě neprojevuje. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 3/4 území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 1.7 % území. Výrazný nedostatek vláhy se nevyskytuje. Přes relativně dobré absolutní hodnoty zaostává půdní vlhkost poměrně výrazně za obvyklým průběhem.
 
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu výrazně nezměnila. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na více než 7/10 území. Hlubší vrstva je zasažena ze ⅖ a povrchová vrstva ze ⅔ . Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají i nadále 2/5 plochy ČR v rámci celého půdního profilu a polovina území je zasažena ve svrchní vrstvě. Anomálie o intenzitě S4-S5 se vyskytují na 11 % území.
 
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se vlhkosti půdy příliš nezměnily, k mírnému zvýšení nebo poklesu došlo pouze v povrchové vrstvě. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK ve vrstvě 0-10 cm je na 9 % stanic, v 10 až 50 cm je na 25 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 17 % stanic, v 10-50 cm na 9 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se nadále vyskytují v horských polohách v Krkonoších a Beskydech, nejnižší na střední a jižní Moravě a ve východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
 
Vegetace - S ohledem na končící vegetační sezónu a snižující se citlivost metod založených na sledování kondice vegetace bylo vydávání map pro rok 2016 ukončeno. První mapa pro rok 2017 bude vydána po začátku nové vegetační sezóny pravděpodobně na počátku dubna 2017.
 
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 94 zpravodajů ze 43 okresů (viz. mapa níže) ukazují, že jejich odhady míry nasycení povrchové části profilu dobře korespondují s mapovými podklady z minulého týdne tam, kde tato data lze zjistit. Nicméně díky probíhající zimě, sněhové pokrývce a promrzlé půdě není možné obsah půdní vláhy jednoduše odhadnout, a proto ji většina pozorovatelů nemohla stanovit. Ve většině okresů je i nadále období posledních 3 měsíců hodnoceno jako normální či spíše sušší a v 15 % velmi suché. Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je momentálně poměrně uspokojivá na většině sledovaných míst s jistými lokálními výjimkami (a značným počtem lokalit, kde stanovení není možné). Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro aktuální osevy ozimů. V 10 okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha.
 
Deficit půdní vláhy: Na ⅘ území ČR panuje deficit půdní vláhy, který se i nadále pohybuje povětšinou mezi 5 až 40 mm a na více než 15 % dosahuje 40-80 mm. V povrchové vrstvě je situace horší než obvykle na většině území. V hlubší vrstvě se udržuje výrazný gradient mezi regionem západně od Vltavy (s relativně dobrým nasycením) a oblastí na východ od této pomyslné line, kde je situace dlouhodobě horší, než je obvyklé. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40 - 80 mm (téměř 17 % území) najdeme v Olomouckém kraji (s přesahy do krajů Jihomoravského a Vysočiny) a na východě Čech, tj. v částech krajů Pardubického, Královéhradeckého a Středočeského. V těchto odhadech nicméně není započítán sníh doposud ležící na povrchu. Lokálně se hlubší deficity objevují v dalších krajích s výjimkou kraje Ústeckého a Libereckého.
 
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny a také krajů Pardubického a Královéhradeckého a ve východní polovině Olomouckého kraje. V zásadě dobrá situace naopak panovala v ostatních krajích Čech, ve Slezsku a ve většině kraje Zlínského, kdy suboptimální zásobení půdy vodou trvalo relativně krátce.
 
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
 
V uplynulém týdnu (29.1. – 4.12.2017) nás čekala většinou zatažená obloha s přechody frontálních systémů, které po delší době doprovázely i srážky. Nejvíce srážek spadlo od pondělí do středy. V pondělí byly zaznamenány srážky do 5 mm/den, a to převážně v Čechách. V úterý se srážkové pásmo přemístilo nad Moravu a v její východní části spadlo i kolem 15 mm/den. Ve středu již byly srážky hlavně na severovýchodě Moravy s úhrny mezi 10-20 mm/den. Celkově za týden byly srážky zaznamenány prakticky na celém území České republiky, nejčastěji od 5-10 mm/týden, na východě republiky mezi 20-30 mm/týden. Jelikož teploty vzduchu byly kolem bodu mrazu nebo pod ním, tak srážky byly i ve sněhové formě. V pondělí v Čechách spadlo nejčastěji mezi 2-5 cm nového sněhu. V úterý bylo sněžení vydatné. Na Moravě přibylo dokonce i více než 15 cm nového sněhu. Ve středu sněžilo výhradně jen na Moravě. Na severovýchodě Moravy bylo zaznamenáno i 20 cm nového sněhu. K sobotě 4.2.2017 leželo nejvíce sněhu stále v Krkonoších, a to skoro 1,5 m, ve středních polohách mezi 30-50 cm a v nižších polohách do 20 cm. V uplynulém týdnu se postupně oteplovalo. Do čtvrtka 2.2.2017 se nejčastěji maximální teploty vzduchu udržovaly ještě pod hranicí 0 °C, ale koncem týdne se dostaly většinou k 3-5 °C. Stejný trend byl zaznamenán i u minimálních teplot. Počátkem týdne se minima pohybovala kolem -10 °C, ale ke konci týdne už se dostaly k bodu mrazu. Minulý týden nebyl příliš větrný, pouze s přechodem front v pondělí a v úterý přechodně zesílil.