8. duben 2018

Shrnutí
V uplynulém týdnu (1. - 7.4.2018) k nám většinou vanul teplý vzduch od jihu, který byl přechodně zastaven průchodem studené fronty během čtvrtečního dne. Podle předpokladu týdenní předpovědi, tak příliš nepršelo. Na většině území republiky spadlo jen pár milimetrů za týden. Lokálně se vyskytovaly i bouřky a ty na některých místech přinesly okolo 10 mm srážek za týden. Nejvíce srážek spadlo na Karlovarsku a Plzeňsku. Naopak v zemědělsky důležitých oblastech (Polabí, jižní a střední Morava) spadlo jen do 2 mm/týden nebo nepršelo vůbec. Vláhový deficit v půdě se mírně zhoršil a to na celém území. Nejvýraznější je v případě krajů Jihočeského, Olomouckého ale i Středočeského, severu Jihomoravského a také Moravskoslezského kraje. Nadále ale jen výjimečně (1,2 % území) přesahuje 40 mm a na zlomku plochy (0,1%) pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky a počínající sucho zemědělské je kombinováno s počátečními projevy sucha hydrologického. Ve střední Evropě panuje nejnižší nasycení půdy v Rakousku a právě v ČR, kde došlo i ke znatelnému zhoršení jak dokládají naše mapové výstupy pro tuto oblast.

Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace je navzdory existujícímu deficitu díky prozatím počínajícího rozvoje listové plochy relativně dobrá, ale v nejbližších dnech se situace začne výrazně měnit. Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám regionálně zvláště v oblasti vymezené poledníky procházejícími Prahou na západě a Brnem na východě. Znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 8. 4. v celém profilu na téměř 1/4 území. Hlubší vrstva byla zasažena ze 7 % (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro počátek března na necelé 2/3 území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 20% území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na méně než 1%.

Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy:  Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem nezměnilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 18% území, zatímco relativně dobře nasycen je profil na 1/3 území. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 9/10 území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně nevyskytuje.

Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy je nadále sice relativně mírný zasahující všechny kraje ČR. Nejhlubší deficit zasahuje západ kraje Jihomoravského a východ kraje Jihočeského a dále kraje Olomoucký v okolí středního toku řeky Moravy a regionálně kraje Středočeský a Moravskoslezský. Situace v oblastech s deficitem je díky průběhu počasí sice nepříznivá, ale na prognózy pro sezónu 2018 je stále relativně brzy. Vývoj na středním a dolním toku řeky Moravy, na severu Moravy i v jižních Čechách je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. K tomu přispívá i slabá sněhová pokrývka během uplynulé zimy. To podle našeho názoru posílí dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách. V celém profilu do 1 m se k 8. 4. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 4/5 území ČR, nicméně i nadále na méně než 2 % území zasaženo deficitem mezi 40 až 60 mm.

Kumulovaný stres: Aktuální hodnoty kumulovaného stresu neukazují od počátku roku výskyt hodnot pod 30% nasycení (stres suchem) a hodnoty za posledních 6 měsíců v sobě integrují především sušší konec uplynulého roku.

Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 1.4. Zprávy 134 zpravodajů z 46 okresů (viz. mapa níže) ukazuje relativně příznivý stav a tendenci k vysychání povrchové části profilu což je důležité pro umožnění polních prací. Pouze lokálně se objevovaly zprávy o spíše sušší orniční vrstvě (v posledním týdnu na 12 lokalitách) a negativní vodní bilanci, která je hlášena 6 zpravodaji (vše v Čechách). V některých okresech jsou hlášeny projevy sucha a ohrožení osevů ozimů, což je i případ několika dalších okresů zvláště v Čechách.

Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je na většině území horší, než je obvyklé, zvláště pak na severu Čech. Tento stav nelze prozatím spojovat s negativními dopady sucha a odráží především relativně pozdní nástup jara, kdy se nástup vegetačního období mírně opožďuje oproti hodnotám běžným v období 2000-2017. Podobná situace panuje na většině území střední Evropy

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo k snížení vlhkosti půdy ve vrstvě 0-20 cm a ke stagnaci vlhkosti ve vrstvě 20-100 cm na většině území. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10 až 50 cm je na 23 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 33 % stanic, v 10-50 cm na 12 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severu území, nižší v nížinách na jihozápadní Moravě a ve středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (1. 4. - 7. 4. 2018) k nám většinou vanul teplý vzduch od jihu, který byl přechodně zastaven průchodem studené fronty během čtvrtečního dne. Podle předpokladu týdenní předpovědi, tak příliš nepršelo. Na většině území republiky spadlo jen pár milimetrů za týden. Lokálně se vyskytovaly i bouřky a ty na některých místech přinesly okolo 10 mm srážek za týden. Nejvíce srážek spadlo na Karlovarsku a Plzeňsku. Naopak v zemědělsky důležitých oblastech (Polabí, jižní a střední Morava) spadlo jen do 2 mm/týden nebo nepršelo vůbec. V neděli a pondělí bylo ještě relativně chladno. Maxima šplhala jen k 9-12°C. Poté se oteplilo a během dne bylo i 20°C. Výjimkou byl pátek, kdy se přechodně ochladilo. Minimální teploty se v týdnu pohybovaly často mezi 0-3°C. Ve středu a ve čtvrtek byla noc a ráno teplejší, kdy minima většinou neklesala pod 5°C. Naopak noc na sobotu díky vyjasnění byla chladná a prakticky na celém území republiky klesaly teploty pod bod mrazu. Největrnějším dnem byla neděle, kdy průměry stoupaly nad 4 m/s. Po zbytek týdne byl vítr většinou mezi 2-4 m/s.

Předpověď sucha a prognóza: V tomto týdnu (9. 4 – 15. 4. 2018) budeme hlavně pod vlivem brázdy nízkého tlaku vzduchu a v pátek by přes naše území měla přecházet studená fronta. Mohou se nad naší republikou objevovat jarní bouřky, což může způsobit výrazné prostorové rozdíly v množství srážek. Ty by se měly hlavně objevit v úterý, poté ze čtvrtka na pátek a neděle na pondělí, ale přesný výskyt není možné zatím předpovědět. V tomto týdnu tedy mlže spadnout nejčastěji od 5 do 25 mm a to zásadně podle lokality. Teploty budou vysoké. Maxima se budou nejčastěji pohybovat mezi 16-20°C, kdy příliv teplého vzduchu vyvrcholí ve čtvrtek, kdy se mohou teploty pohybovat i okolo 23°C. Minimální teploty by neměly způsobovat žádné problémy a většinou se dostanou na 8-12°C. Jen v sobotu budou klesat i k 5°C. Na velké části území republiky se již vyskytují kategorie sucha od S1-S4. Situace se bude postupně zlepšovat. Významnější úbytek oblastí se suchem v povrchové vrstvě 0-40 cm bude o příštím víkendu po páteční studené frontě. Naopak v hlubší vrstvě 40-100 cm čekáme po většinu týdne pesimističtější progres, tedy bude narůstat rozloha oblasti s rozvíjejícím se suchem. To by se mohlo přibrzdit až koncem týdne.

Předkládané předpovědi jsou založené na 5 numerických predikčních modelech (IFS, GFS, GEM, Global UM a ARPEGE), přičemž model IFS je modelem Evropského centra pro střednědobou předpověď (a využívaný např. webem yr.no), zatímco model ARPEGE je podkladem pro předpovědní model ALADIN, který využívá Český hydrometeorologický ústav. Využití 5 modelů poskytuje lepší představu o možných nejistotách v předpovědi a alternativách vývoje.

Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 2 týdnech nejprve nadprůměrné a následovat budou teplotně průměrné dva týdny. Srážky budou nejprve mírně podprůměrné a následně jsou očekávány srážky spíše průměrné nicméně s poměrně velkou variabilitou předpovědi. Aktuální dopad je s ohledem na nižší spotřebu vody vegetací a krajinou zatím malý, nicméně očekáváme poměrně výrazné změny již v průběhu měsíce dubna.

Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší polohy jižních a středních Čech, okolí řek Moravy, Svratky, Svitavy a Dyje a sever Moravsko-slezského kraje k nižšímu než obvyklému nasycení až do prvního květnového týdne. V případě středních a jižních Čech a střední a zvláště jižní Moravy se lokálně setkáváme s negativní prognózou až do počátku měsíce června, a byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou ukazuje na existující riziko dlouhodobějšího jarního sucha minimálně lokálně.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.

Situace ve střední Evropě: Aktuální hodnoty indexu půdní vláhy (SWI) dokládají dosti výrazný propad v nasycení půdy na většině území ČR, zvláště pak jižní Moravy a Polabí. Podobný vývoj pozorujeme rovněž v severovýchodním Rakousku a v menší míře se týká i enkláv na východě Německa a Francie. Naopak většina území Polska, Ukrajiny, Běloruska a téměř celý Balkánský poloostrov vykazují poměrně uspokojivé hodnoty nasycení půdního profilu. Na pobřeží Jaderského moře, při ústí Dunaje a v severní Itálií se objevují enklávy s poměrně nízkým, které jsou obdobné jako v Rakousku a ČR. (Ve vyšších polohách se nadále nachází sněhová pokrývka, která determinaci SWI znemožňuje a je označena šedě). Zhoršení oproti minulému týdnu je patrné ve většině domény s plošně rozsáhlejším zhoršením právě na území ČR.

Většina území se vyznačuje horší než obvyklou kondicí vegetace, která je současně horší i oproti minulému týdnu, nicméně tento vývoj spíše odráží pozdní nástup jara oproti letům 2000-2017 a na vyhodnocení vlivu nedostatku vláhy si budeme muset několik týdnů počkat.