Sledujte také
Předpověď sucha
2024-12-16T11:55:10.581113image/svg+xmlMatplotlib v3.8.0, https://matplotlib.org/
CzechGlobe
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období vyjádřeno v milimetrech
                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Česko

Deficit půdní vláhy

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi aktualizované každých 24 hodin.
Monitorujte s námi sucho

aktualni graf

Denně aktualizován graf vývoje deficitu půdní vláhy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie deficitu půdní vláhy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se deficit půdní vláhy v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav deficitu půdní vláhy v Česku

popis k neděli 06. 09. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 30. 08. 2026 do neděle 06. 09. 2026 ráno)

Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

Uplynulý týden (30. 8. 2026 – 5. 9. 2026) ovlivňovaly z pohledu srážek území Česka hlavně přechody front. Území se zase pomyslně rozdělilo na západní, srážkově bohatší oblast a chudší Moravu. V Čechách napršelo většinou mezi 10–20 mm/týden. Na Moravě to bylo jen v řádu několika milimetrů.

Silnější srážky by se v tomto týdnu měly vyskytnout s průchodem zvlněné studené fronty ve středu, ale nebude se to týkat rovnoměrně celého území. Na některých místech spadne jen pár milimetrů. Půdní sucho se sice přechodně zmírní, ale poté by mělo dojít opět k jeho postupnému nárůstu.

Deficit půdní vláhy

  • V povrchové vrstvě (0–40 cm) je odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě oproti uplynulému týdnu vyšší. Nadále je sice o něco nižší nebo místy i kladná na severu, severovýchodě, na západě republiky a místy i ve středních Čechách, ale na většině zbylého území se pohybuje převážně v rozmezí −5 až −20 mm. Na jihu Čech, ve východní polovině Vysočiny, na pomezí Vysočiny, Pardubického a Jihomoravského kraje a také na severu a východě Moravy pozorujeme deficit o něco vyšší – v intervalu od −20 do −40 mm.

  • V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě ve srovnání s uplynulým týdnem na většině území velmi podobná. Místy na severu Čech, na pomezí Ústeckého a Libereckého kraje a také lokálně ve středních Čechách je odchylka aktuálně kladná. Na větší části území však v této vrstvě pozorujeme deficit půdní vláhy v rozmezí −5 až −20 mm. Na Jindřichohradecku, v jižních Čechách, na Klatovsku, Domažlicku, Příbramsku, Chebsku, na severovýchodě Čech, v části Pardubického kraje, na severu a severozápadě Vysočiny, na Vsetínsku, Zlínsku, na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje a také na pomezí Moravskoslezského a Zlínského kraje je deficit vyšší a pohybuje se v rozmezí −20 až −40 mm. Ojediněle, například na Klatovsku, Šumavě, v Novohradských horách, na Bruntálsku, Šumpersku, Frýdecku nebo Vsetínsku, se vyskytuje také deficit v rozmezí −40 až −60 mm.

  • V rámci půdního profilu (0-100 cm) došlo ve srovnání s uplynulým týdnem k prohloubení deficitu na větší části území. I když na severu Čech a lokálně ve středních Čechách je odchylka místy kladná nebo jen nízká, v intervalu od −5 do −20 mm (celkově 26 % celého území), na větší části území (35 % celého území) pak převládá deficit v intervalu od −20 do −40 mm. Na Šumavě, v Novohradských horách, na Jindřichohradecku, Havlíčkobrodsku, Žďársku, Svitavsku, Zlínsku, Vsetínsku, Šumpersku a ve větší části Moravskoslezského kraje je deficit nadále vyšší a pohybuje se v rozmezí −40 až −60 mm, ojediněle na jihu Čech a na severovýchodě Moravy i více.

  • Dle zpráv kolegů z ČHMÚ jsou hladiny vodních toků převážně setrvalé nebo mírně rozkolísané. V porovnání s dlouhodobými zářijovými průměry jsou průtoky výrazně až extrémně podprůměrné a často s indikací hydrologického sucha.

  • V celém profilu do 1 m se k 06. 09. vyskytuje deficit půdní vláhy na cca 86 % území. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice Ústavu výzkumu globální změny (CzechGlobe).

Aktuality

Zveme Vás na Noc vědy!

Noc vědy je již tradiční celoevropská akce, která popularizuje vědu. V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe ji vnímáme jako skvělou příležitost poutavě vám představit alespoň střípky z naší práce a přiblížit, čím se na našem pracovišti zabýváme.

Krajině chybí za loňský a letošní rok až stovky milimetrů srážek

České krajině chybí za loňský a letošní rok stovky milimetrů srážek proti průměru, který napršel v letech 1991 až 2020. Například standardně suché jižní Moravě loni chybělo do průměru 50 milimetrů a letos do konce srpna činí deficit 149 milimetrů. Průměrně tak každý měsíc chybí deset milimetrů, tedy deset litrů, které naprší na metr čtvereční. Na sousední Vysočině je deficit ještě vyšší. Téma komentuje Pavel Zahradníček, čtete zde.

Sucho mění naše lesy. Jak budou vypadat v budoucnosti?

Extrémní sucho ovlivňuje růst i vitalitu stromů. Stávají se zranitelnějšími vůči škůdcům a patogenům. Naši kolegové díky systému DendroNetwork získávají data o stavu lesů každou půlhodinu a hledají cesty, jak je připravit na podmínky, které přináší klimatická změna.

Jak to v lesích vypadá letos? Situaci v krátém videu Akademie věd ČR popisuje Jan Krejza.

Týdenní aktuality č. 36/2026

Brno má za sebou nejteplejší léto v historii měření. Nerovnoměrné srážky prohloubily rozdíly v půdním suchu, které může postupně opět sílit. Rostliny na letošní stres z horka a sucha reagují. Požární sezóna stále nekončí.

Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!

Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.

Více aktualit Sledujte nás na sociální síti X
Clim4Cast TerraDrought