| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Denně aktualizován graf vývoje deficitu půdní vláhy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie deficitu půdní vláhy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se deficit půdní vláhy v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.
(textové informace odrážejí změny od neděle 31. 05. 2026 do neděle 07. 06. 2026 ráno)
Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Uplynulý týden (31. 5. 2026 – 6. 6. 2026) byl po delší době celkem deštivý. Srážky se objevovaly prakticky každý den. V Čechách napršelo zhruba dvakrát více než na Moravě. Nejvíce srážek spadlo v jižních a severních Čechách, ale také jihozápadně od Prahy a v oblasti Karlovarska a Chomutovska. Zde byly zaznamenány úhrny i nad 70 mm za týden. Téměř na polovině území republiky přesáhly srážkové úhrny 30 mm za týden. Na většině Moravy však úhrny dosahovaly pouze méně než 15 mm za týden, s výjimkou severovýchodu a Jeseníků.
Po delší době byly srážky konečně vydatnější. Více jich spadlo v Čechách než na Moravě a došlo ke zmírnění půdního sucha. Vzhledem k očekávaným srážkám dojde i v tomto týdnu k dalšímu doplňování půdní vláhy. Ve vrstvě 40–100 cm však bude půdní vláhy stále méně, než je v tuto dobu obvyklé.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) došlo ke snížení deficitu zejména v západní polovině území, ale také v Jeseníkách, na Karvinsku, Frýdecko-Místecku a Vsetínsku. Na větší části území je nadále pozorován deficit převážně od −5 do −20 mm. Na jihu Čech, v pásu od Karlových Varů až po Tábor, na Jihlavsku, Karvinsku, v Libereckém kraji a v Lužických horách je odchylka místy i kladná, a to v intervalu od 5 do 20 mm.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) je odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě ve srovnání s uplynulým týdnem nadále velmi podobná. Na větší části území pozorujeme deficit půdní vláhy v intervalu od −5 do −20 mm. Na Jindřichohradecku, v jižních Čechách, na Klatovsku, Domažlicku, Příbramsku, Chebsku, Děčínsku, Náchodsku, v Pardubickém kraji, na severu a severozápadě Vysočiny, na Vsetínsku, Zlínsku a na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje je odchylka vyšší, a to od −20 do −40 mm. Ojediněle, zejména na Českokrumlovsku a Bruntálsku, se vyskytuje i deficit od −40 do −60 mm.
V rámci půdního profilu (0-100 cm) došlo v části území, zejména v Čechách, konkrétně na Rakovnicku, Berounsku, Příbramsku, Chomutovsku, Prachaticku, Českokrumlovsku, Liberecku a Pardubicku, a na Moravě na Frýdecko-Místecku, ke zmírnění deficitu půdní vláhy. Naopak na jihu Plzeňského kraje došlo spíše k jeho prohloubení. Na většině území (46 %) ale nadále pozorujeme odchylku v intervalu od −20 do −40 mm, a to hlavně v Plzeňském kraji, východně od Prahy, v severozápadní části Vysočiny a na velké části území Moravy a Slezska. Na 40 % území se odchylka pohybuje od −5 do −20 mm, zejména na severozápadě Čech, v jihovýchodní části Vysočiny a v části Jihomoravského kraje. Místy v Moravskoslezském kraji, zejména na Bruntálsku, dále na jih také na Vsetínsku, místy na Pardubicku, Havlíčkobrodsku a na jihu Plzeňského kraje je odchylka vyšší, a to od −40 do −60 mm. Lokálně, na Frýdecko-Místecku, v části Karlovarského kraje a jihozápadně od Prahy, je naopak odchylka kladná.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ jsou hladiny vodních toků setrvalé nebo mírně rozkolísané. Průtoky jsou vzhledem k dlouhodobým červnovým hodnotám většinou průměrné až výrazně podprůměrné, pouze výjimečně jsou průměrné. Počet vodoměrných profilů s indikací hydrologického sucha výrazně poklesl.
V celém profilu do 1 m se k 07. 06. vyskytuje deficit půdní vláhy na max. 90% území. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice Ústavu výzkumu globální změny (CzechGlobe).
Dlouhodobé sucho v českých lesích přispělo před několika lety k rozvoji kůrovcové kalamity, protože oslabené stromy byly vůči napadení méně odolné. Kůrovce se od té doby podařilo výrazně omezit, sucho ale pro české lesy nadále představuje vážné riziko. Podle vědců navíc změna klimatu postupně promění druhovou skladbu lesů, které mohou za několik desítek let vypadat výrazně jinak než dnes. Více k tématu se dozvíte na seznamzpravy.cz zde.
Odborníci z akademické sféry, státní správy, podniků Povodí i dalších institucí se na konferenci v Mikulově shodli, že kvalita povrchových vod v České republice čelí vážným a dlouhodobě narůstajícím problémům. Hlavním tématem letošního setkání byla eutrofizace, dopady klimatické změny a možnosti opatření v povodích i na čistírnách odpadních vod.
Samostatný blok se věnoval právě klimatickým trendům a epizodickým vstupům znečištění, které běžný monitoring často nedokáže zachytit. Průměrné roční teploty vzduchu stále rostou: nejteplejší byl rok 2024 s průměrnou teplotou 10,2 °C, následují roky 2023, 2018, 2014 – a trend je stále rostoucí. Úhrn srážek je dlouhodobě stejný, jen s nerovnoměrným rozložením v roce. „Vyvinuté digitální dvojče povodí Dyje a povodí nádrže Želivka nám umožňuje testování nekonečné řady adaptačních opatření, abychom dokázali se zbývajícím množství povrchové vody efektivně v následujícím období hospodařit. Ztráta vody vlivem klimatické změny (nárůst teplot, zvýšená evapotranspirace, výpar, vliv větrné eroze) je vysoká, což snižuje povrchový odtok a průtoky v tocích," popisuje Miroslav Trnka.
Více se dozvíte na webu pmo.cz v tiskové zprávě zde.
Květen byl opět teplotně nadprůměrný. Srážky Česku pomohly, ale půdní sucho nadále přetrvává v hlubších vrstvách. Tento týden by se situace mohla dále zlepšovat.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Červnové deště dokázaly zmírnit půdní sucho, které bylo na některých místech až extrémní a nevratně poničilo část zemědělských plodin. Dva nejhorší stupně sucha v půdě do jednoho metru byly v neděli na několika procentech území. Míra sucha se bude v dalších dnech odvíjet od toho, jak moc bude pršet. Nejvíce deště se čeká v úterý a ve středu. Několik dnů bez deště nyní znamená opětovné a rychlé prohlubování sucha. Svrchní vrstva do 40 centimetrů je tam, kde pršelo, relativně dobrá, hlubší vrstva zůstává vyschlá. Více v článku ČTK zde.
Hasiči se připravují na sezonu požárů. Vytipovat kritická místa a předpovědět nebezpečné podmínky pomáhá monitoring meteorologů a klimatologů. Letošní jaro bylo podle dat Českého hydrometeorologického úřadu nejsušší od roku 1961. Kromě silného větru a nízké vlhkosti je totiž právě sucho jedním z největších rizik propuknutí požáru. Pro ČT24 situaci komentovala Monika Hlavsová. Rozhovor je k dispozici v archivu televize zde (00:03:30-00:10:30).
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
