| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Denně aktualizován graf vývoje deficitu půdní vláhy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie deficitu půdní vláhy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se deficit půdní vláhy v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.
(textové informace odrážejí změny od neděle 09. 08. 2026 do neděle 16. 08. 2026 ráno)
Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Uplynulý týden (9. 8. 2026 – 15. 8. 2026) bylo území Česka pod vlivem tlakové výše, která přinesla opět především vysoké teploty, ale jen velmi málo srážek. Prakticky na celém území nepršelo, s výjimkou několika lokalit, kde však úhrny dosahovaly pouze několika milimetrů. Půdní sucho se nadále prohlubovalo. V pondělí teploty opět stoupaly nad hranici 35 °C. Poté došlo k jejich krátkodobému poklesu na 25–28 °C, od pátku se pak opět pohybovaly kolem tropických hodnot.
V uplynulém týdnu prakticky na celém území Česka nepršelo a teploty vzduchu byly nadprůměrné. Sucho se tak dále prohlubovalo. Očekáváme, že v tomto týdnu se situace zlepší, protože se čekají častější přeháňky a bouřky. Úhrny srážek mohou dosahovat 20–40 mm/týden. Půdní sucho se výrazněji zmírní především ve vrstvě do 40 cm. Nejméně příznivá situace bude pravděpodobně nadále na jižní Moravě, kde může relativní nasycení půdy zůstávat pod 10 %.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) došlo místy, zejména na severozápadě Čech, ke zmírnění deficitu půdní vláhy v důsledku srážkové situace (v rámci hodnoceného období). Na větší části území se však odchylka v této vrstvě nadále pohybuje převážně v rozmezí −20 až −40 mm. V Jihomoravském kraji, na Olomoucku, Ostravsku, v části středních Čech a na zmíněném severozápadě Čech dosahuje odchylka −5 až −20 mm. Lokálně, například na Českolipsku nebo na severu Ústeckého kraje, je odchylka kladná.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě ve srovnání s uplynulým týdnem velmi podobná. Místy srážky sice pomohly deficit zmírnit, týkalo se to však spíše povrchové vrstvy půdy. Na větší části území pozorujeme v této vrstvě deficit půdní vláhy v rozmezí −5 až −20 mm. Na Jindřichohradecku, v jižních Čechách, na Klatovsku, Domažlicku, Příbramsku, Chebsku, Děčínsku, Náchodsku, v Pardubickém kraji, na severu a severozápadě Vysočiny, na Vsetínsku, Zlínsku a na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje je deficit vyšší a pohybuje se v rozmezí −20 až −40 mm. Ojediněle, například na Klatovsku, Domažlicku, Prachaticku, Bruntálsku nebo Vsetínsku, se vyskytuje také deficit v rozmezí −40 až −60 mm.
V rámci půdního profilu (0-100 cm) zůstává situace ve srovnání s uplynulým týdnem také podobná, i když je patrné mírné snížení deficitu na severozápadě Čech a naopak jeho prohloubení na severu a východě Moravy. Na většině území, přibližně na 48 %, pozorujeme odchylku od obvyklé zásoby vody v půdě v rozmezí −20 až −40 mm. Vyšší deficit, v rozmezí −40 až −60 mm, je pozorován na 33 % území, a to v pásu od Bílých Karpat až po Jeseníky, dále v pásu od jihu Čech až po Orlické hory, na severovýchodě Čech, v Krušných horách, v části Karlovarského kraje, jižně od Prahy a také jižně od Plzně. Na 8 % území je deficit ještě vyšší, v rozmezí −60 až −80 mm, přičemž se jedná především o Vsetínsko, Šumpersko, Trutnovsko, Klatovsko a oblast podél jihozápadní hranice republiky. Lokálně, zejména na Šumavě, je deficit ještě výraznější.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ sou hladiny vodních toků převážně setrvalé nebo mírně rozkolísané. Průtoky jsou v porovnání s dlouhodobými hodnotami pro srpen nejčastěji extrémně až výrazně podprůměrné a pohybují se v rozmezí od 5 do 45 % srpnových hodnot a jen výjimečně se vyskytují vyšší hodnoty.
V celém profilu do 1 m se k 16. 08. vyskytuje deficit půdní vláhy na cca 100 % území. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice Ústavu výzkumu globální změny (CzechGlobe).
Důležitým faktorem, který ovlivňuje dopady půdního sucha, je délka a doba jeho výskytu. Prakticky každý rok se vyskytnou minimálně jednotky dnů, kdy je zaznamenán nedostatek půdní vláhy. Rozdíl však spočívá v tom, kdy se tento nedostatek vyskytne – zda například na podzim, nebo na jaře – a také v délce jeho trvání. Může jít pouze o několik dnů, ale také o několik týdnů či, s několika přestávkami po srážkách, dokonce měsíců.
Očekávané srážky zmírní půdní sucho a výrazně sníží i riziko požárů. V tomto roce je však doba trvání nedostatku půdní vláhy rekordní. Zemědělství čelí výrazným dopadům sucha a v lesích se mohou letošní dopady projevit i v dalších letech.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Česko zažívá toto léto výrazné sucho. Patrné to je i na našich lesích. Podle webu dendronet.cz trpělo začátkem srpna 60 % lesů vysokým nedostatkem vody. Kvůli tomu se u stromů často zastavila tvorba dřeva. Vedra a sucha jsou v Česku stále častější. V těch nejteplejších místech bychom tak podle Jana Krejzy měli zkoušet pěstovat dřeviny například ze Středomoří.
Česko stejně jako podstatnou část Evropy svírá sucho. Některé stromy opadávají během srpna, klesají hladiny řek i spodních vod a vyschlá půda praská. Dá se s tím ještě něco dělat, nebo už nám nezbývá nic jiného než se novým podmínkám přizpůsobit? A co nás čeká v blízké i vzdálenější budoucnosti? I na tyto otázky odpovídal v podcastu 5:59 seznamzpravy.cz Miroslav Trnka. K dispozici je zde.
Jak se má Česko vypořádat s extrémním suchem? Co bude do budoucna nezbytné? Poslechněte si speciální debatu Radiožurnálu, kde debatovali ministr životního prostředí i jeho předchůdce, analytici i klimatologové, včetně Pavla Zahradníčka. Debata je k dispozici v archivu rozhlasu zde.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
