(textové informace odrážejí změny od neděle 02. 08. 2026 do neděle 09. 08. 2026 ráno)
Situace je hlášena ve 13 okresech, kde jsou sledovány převážně jehličnaté druhy. Reportéři pozorují počínající projevy sucha v okrese Tachov. Z okresů Karlovy Vary, Klatovy, Jihlava, Svitavy a Zlín hlásí reportéři pokročilé projevy sucha. Z okresů Brno-venkov, Znojmo, Benešov a Domažlice je již hlášeno selhání výsadby s výrazným podílem poškození suchem.
Přetrvávající velmi vysoké teploty v kombinaci s dlouhodobým obdobím téměř bez srážek dále vystavují lesní ekosystémy v České republice mimořádně nepříznivým podmínkám. Půdní sucho se nadále prohlubuje a zvyšuje vodní deficit stromů. V současnosti se pod různou mírou vodního stresu nacházejí prakticky všechny lesy v ČR – bez stresu zůstávají pouhá 2 % území. Alarmující je především fakt, že 92 % lesních porostů se již nachází v kategorii vysokého až extrémního stresu, zatímco nadprůměrný stres vykazuje zbývajících 6 %. Dopady na fyziologii stromů jsou kritické a přímo se odrážejí na jejich růstové dynamice. Na většině lokalit došlo k úplnému zastavení sekundárního přírůstu (tvorby nového dřeva). S přibývající délkou takového stavu se šance na obnovu růstu v pozdějším období vegetační sezóny zásadně snižuje, což znamená výrazné celostátní propady v roční produkci dřevní hmoty. Aktuální data ukazují, že 73 % lesních porostů vykazuje podprůměrný až extrémně nízký růst, což podtrhuje mimořádný rozsah a závažnost dopadů letošních vln veder a sucha na české lesy.
Detailnější informace najdete na portálu DendroNetwork, který přináší denně aktualizované mapy stavu lesních ekosystémů na úrovni celé České republiky. Síť umožňuje nejen sledování projevů sucha, ale také přináší informace o vláhové zabezpečenosti stromů a o dalších reakcích lesních porostů na změny klimatu.
Upozornění: Mapa dopadů sucha na lesy (ke stažení) je doplněná o data systému DendroNetwork. Najdete v ní i 2 další parametry:
Důležitým faktorem, který ovlivňuje dopady půdního sucha, je délka a doba jeho výskytu. Prakticky každý rok se vyskytnou minimálně jednotky dnů, kdy je zaznamenán nedostatek půdní vláhy. Rozdíl však spočívá v tom, kdy se tento nedostatek vyskytne – zda například na podzim, nebo na jaře – a také v délce jeho trvání. Může jít pouze o několik dnů, ale také o několik týdnů či, s několika přestávkami po srážkách, dokonce měsíců.
Očekávané srážky zmírní půdní sucho a výrazně sníží i riziko požárů. V tomto roce je však doba trvání nedostatku půdní vláhy rekordní. Zemědělství čelí výrazným dopadům sucha a v lesích se mohou letošní dopady projevit i v dalších letech.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Česko zažívá toto léto výrazné sucho. Patrné to je i na našich lesích. Podle webu dendronet.cz trpělo začátkem srpna 60 % lesů vysokým nedostatkem vody. Kvůli tomu se u stromů často zastavila tvorba dřeva. Vedra a sucha jsou v Česku stále častější. V těch nejteplejších místech bychom tak podle Jana Krejzy měli zkoušet pěstovat dřeviny například ze Středomoří.
Česko stejně jako podstatnou část Evropy svírá sucho. Některé stromy opadávají během srpna, klesají hladiny řek i spodních vod a vyschlá půda praská. Dá se s tím ještě něco dělat, nebo už nám nezbývá nic jiného než se novým podmínkám přizpůsobit? A co nás čeká v blízké i vzdálenější budoucnosti? I na tyto otázky odpovídal v podcastu 5:59 seznamzpravy.cz Miroslav Trnka. K dispozici je zde.
Jak se má Česko vypořádat s extrémním suchem? Co bude do budoucna nezbytné? Poslechněte si speciální debatu Radiožurnálu, kde debatovali ministr životního prostředí i jeho předchůdce, analytici i klimatologové, včetně Pavla Zahradníčka. Debata je k dispozici v archivu rozhlasu zde.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
