Denně aktualizován graf vývoje nasycení půdy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie relativního nasycení půdy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se relativní nasycení půdy v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav nasycení půdy v Česku

popis k neděli 04. 10. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 27. 09. 2026 do neděle 04. 10. 2026 ráno)

Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

Uplynulý týden (27. 9. 2026–3. 10. 2026) bylo území Česka pod vlivem tlakové výše, která přinesla teplé a suché počasí. Srážky nebyly prakticky na celém území vůbec zaznamenány.

Tento týden se změní charakter počasí. Ve čtvrtek přes území Česka přejde studená fronta, která přinese srážky a ochlazení. Půdní vlhkost se sice přechodně zvýší, ale následně se příliš srážek neočekává, takže bude opět docházet k prohlubování půdního sucha. Od počátku příštího týdne však zároveň panuje v předpovědi velká nejistota.

Relativní nasycení půdy

• V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) došlo k poklesu relativního nasycení půdy v rámci celého území. Vyšší hodnoty nad 60 % se udržují na severu Čech podél hranic republiky, dále v Libereckém kraji, ve velké části Královéhradeckého kraje, na Jesenicku a obecně na severu a východě Moravy, zejména v Beskydech. Naopak nejnižší hodnoty v této vrstvě pozorujeme na Jindřichohradecku, Břeclavsku, Hodonínsku nebo Znojemsku, kde klesají i pod 20 %, ojediněle dokonce pod 10 % nasycení. Ve zbytku území se hodnoty pohybují převážně v rozmezí 20 až 50 % nasycení, přičemž méně příznivá situace je na Plzeňsku, Ústecku, Pardubicku, Žďársku, Havlíčkobrodsku nebo na jihu Moravy.
• V hlubší vrstvě (40–100 cm) je situace ve srovnání s uplynulým týdnem velmi podobná. Lokálně však došlo ke zlepšení stavu, zejména v Beskydech, kde jsou aktuálně, stejně jako na severu Čech, především v Libereckém kraji, na Děčínsku a Ústecku, hodnoty vyšší a místy přesahují i 90 % nasycení. Jihovýchodně a východně od Prahy a obecně ve vyšších polohách je relativní nasycení půdy ve srovnání se zbytkem republiky mírně vyšší. Na většině území jsou však hodnoty v této vrstvě nadále nízké, zejména na Moravě a na severozápadě a západě Čech. Hodnoty se zde stále pohybují pod 10 % nasycení, tedy v blízkosti bodu vadnutí.
• V celém profilu (0–100 cm) došlo také k dalšímu poklesu hodnot relativního nasycení půdy. Nejnižší nasycení půdy, pod 10 %, je aktuálně pozorováno na Břeclavsku, Hodonínsku a Znojemsku. Celkově se prozatím jedná přibližně o 4 % území. Dále jsou v Jihomoravském kraji, na Olomoucku, v západnější části Zlínského kraje, ve východní polovině Vysočiny, ve velké části Pardubického kraje, na jihu Čech, ve velké části Plzeňského a Ústeckého kraje a také severozápadně od Prahy pozorovány nízké hodnoty, pod 20 % nasycení. Tyto hodnoty se vyskytují přibližně na 40 % území. Naopak hodnoty nad 50 % nasycení pozorujeme hlavně ve vyšších polohách, zejména na severu Čech, v Jeseníkách a Beskydech. Ve zbytku republiky se hodnoty pohybují převážně v rozmezí 20 až 40 % nasycení.