Denně aktualizován graf vývoje nasycení půdy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie relativního nasycení půdy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se relativní nasycení půdy v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v Česku

popis k neděli 07. 06. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 31. 05. 2026 do neděle 07. 06. 2026 ráno)

Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

Uplynulý týden (31. 5. 2026 – 6. 6. 2026) byl po delší době celkem deštivý. Srážky se objevovaly prakticky každý den. V Čechách napršelo zhruba dvakrát více než na Moravě. Nejvíce srážek spadlo v jižních a severních Čechách, ale také jihozápadně od Prahy a v oblasti Karlovarska a Chomutovska. Zde byly zaznamenány úhrny i nad 70 mm za týden. Téměř na polovině území republiky přesáhly srážkové úhrny 30 mm za týden. Na většině Moravy však úhrny dosahovaly pouze méně než 15 mm za týden, s výjimkou severovýchodu a Jeseníků.

Po delší době byly srážky konečně vydatnější. Více jich spadlo v Čechách než na Moravě a došlo ke zmírnění půdního sucha. Vzhledem k očekávaným srážkám dojde i v tomto týdnu k dalšímu doplňování půdní vláhy. Ve vrstvě 40–100 cm však bude půdní vláhy stále méně, než je v tuto dobu obvyklé.

Relativní nasycení půdy

• V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) hodnoty nasycení půdy na mnoha místech vzrostly, zejména v pásu od Litoměřicka po Svitavsko, v Libereckém kraji, v jižních Čechách, na Břeclavsku a v Beskydech. Naopak na jihu Plzeňského kraje o něco klesly. Nejnižší hodnoty, 10–20 % nasycení, jsou aktuálně pozorovány na jihu Moravy, hlavně na Břeclavsku a Znojemsku, dále na Prostějovsku, místy na Olomoucku a lokálně také na jihu Plzeňského kraje, Mostecku a Teplicku. V části Plzeňského kraje, na Strakonicku, v pásu od Litoměřicka po Svitavsko, na Olomoucku, Kroměřížsku, Uherskohradišťsku, v Jihomoravském kraji a na Třebíčsku jsou hodnoty také nižší, v intervalu 20–40 %. Naopak vyšší hodnoty, nad 70 % nasycení, se aktuálně vyskytují v jižních Čechách, v Krušných horách, v Libereckém kraji, jihovýchodně od Prahy, v Jeseníkách a v Beskydech. Ve zbytku území se hodnoty pohybují v rozmezí 40–70 % nasycení.
• V hlubší vrstvě (40–100 cm) relativní nasycení půdy oproti minulému týdnu na velké části území spíše mírně kleslo, i když lokálně ve vyšších polohách, například v Beskydech, Jeseníkách, Krkonoších a Krušných horách, hodnoty o něco vzrostly. Nižší hodnoty jsou nadále pozorovány v Jihomoravském kraji, v jižních Čechách, na Plzeňsku, v Ústeckém kraji, severozápadně od Prahy, na Pardubicku, Bruntálsku, Zlínsku a Olomoucku, kde se pohybují převážně v intervalu 20–40 % nasycení. Na Ústecku, v okolí Prahy a západně od ní, na Českobudějovicku, Pardubicku, Bruntálsku a na jihu Moravy se hodnoty místy pohybují i pod 20 % nasycení. Na velké části zbylého území se hodnoty pohybují převážně v rozmezí 40–60 %, ojediněle ve vyšších polohách místy nad 70 % nasycení.
• V celém profilu (0–100 cm) není změna situace až tak výrazně patrná, i když k mírnému nárůstu hodnot došlo v pásu od Litoměřic po Svitavsko, v jižních Čechách, na Břeclavsku, Karvinsku a ve vyšších polohách. Naopak spíše k poklesu hodnot relativního nasycení došlo na Olomoucku, Třebíčsku nebo Znojemsku. Nejnižší hodnoty nasycení, od 10 do 20 %, jsou nadále pozorovány na jihu Moravy, zejména na Znojemsku, Brněnsku, Břeclavsku a Hodonínsku, místy na Olomoucku a Uherskohradišťsku, dále na Pardubicku, místy v Polabí, na Teplicku, Mostecku či na Plzeňsku. Na většině území Jihomoravského kraje a Olomouckého kraje, na Bruntálsku, Zlínsku, Kroměřížsku, Uherskohradišťsku, Pardubicku, Královéhradecku, v Polabí, v Ústeckém kraji, na Plzeňsku, Strakonicku, Písecku a místy na Českobudějovicku se hodnoty pohybují od 20 do 40 % nasycení. Ve zbytku území se pak pohybují převážně od 40 do 60 % nasycení, ve vyšších polohách, zejména v Krušných horách, Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech, i více.