Denně aktualizován graf vývoje nasycení půdy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie relativního nasycení půdy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se relativní nasycení půdy v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

popis k neděli 01. 02. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 25. 01. 2026 do neděle 01. 02. 2026 ráno)

Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

JAK PRACOVAT S MAPAMI?

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

V uplynulém týdnu (25. 1. – 31. 1. 2026) bylo území Česka většinou pod vlivem tlakové níže. Srážky se objevovaly především v neděli a ve čtvrtek, zatímco v ostatních dnech byly úhrny spíše nízké. Nejvíce srážek spadlo na západním okraji republiky a také na jižní Moravě, kde týdenní úhrny dosahovaly 10–20 mm. Na zbytku území (přibližně 60 %) byly úhrny většinou do 10 mm za týden.

V tomto týdnu se oteplí a čeká se více srážek. To by mělo zvyšovat půdní vlhkost, která se ve vrstvě do 40 cm vrátí prakticky do obvyklého stavu.

Relativní nasycení půdy

• V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) hodnoty relativního nasycení půdy vzrostly zejména na západě republiky, na Vysočině, na jihu Moravy a podél východních hranic území. V těchto oblastech, včetně Jesenicka, jsou hodnoty nasycení vysoké – nad 90 %. I na zbytku území však zaznamenáváme vysoké hodnoty relativního nasycení v intervalu 70–90 %. Jen velmi ojediněle sledujeme nasycení mezi 60 a 70 %.
• V hlubší vrstvě (40–100 cm) jsou hodnoty relativního nasycení i nadále mírně nižší na jihu Moravy, v jižních Čechách, na Plzeňsku, Ústecku, severozápadně od Prahy a na Pardubicku, kde se pohybují v širokém intervalu od 30 do 70 % nasycení. Na Ústecku (zejména v okresech Rakovník a Louny) se hodnoty místy pohybují i pod 30 %. Na většině území Moravy a v části Středočeského, Karlovarského a Moravskoslezského kraje se hodnoty pohybují v intervalu 70–90 %. Na Vysočině, na Šumavě, v Krušných horách, na severu Čech, v Jeseníkách a místy v Beskydech se pak hodnoty nasycení pohybují i nad 90 %.
• V celém profilu (0–100 cm) hodnoty relativního nasycení půdy velmi mírně vzrostly, avšak situace je ve srovnání s uplynulým týdnem téměř stejná. Nižší hodnoty, pod 60 % nasycení, jsou pozorovány spíše lokálně na jihu Moravy, na Plzeňsku, Ústecku (kde místy hodnoty klesají i pod 50 %), na Českobudějovicku, lokálně ve středních Čechách a na Pardubicku. Na většině zbývajícího území se hodnoty pohybují mezi 70 a 90 %. Na Šumavě, Karlovarsku, podél severních hranic, v Jeseníkách a částečně v Beskydech se hodnoty nasycení pohybují i nad 90 %.