Denně aktualizován graf vývoje nasycení půdy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie relativního nasycení půdy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se relativní nasycení půdy v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav nasycení půdy v Česku

popis k neděli 16. 08. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 09. 08. 2026 do neděle 1. 08. 2026 ráno)

Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

Uplynulý týden (9. 8. 2026 – 15. 8. 2026) bylo území Česka pod vlivem tlakové výše, která přinesla opět především vysoké teploty, ale jen velmi málo srážek. Prakticky na celém území nepršelo, s výjimkou několika lokalit, kde však úhrny dosahovaly pouze několika milimetrů. Půdní sucho se nadále prohlubovalo. V pondělí teploty opět stoupaly nad hranici 35 °C. Poté došlo k jejich krátkodobému poklesu na 25–28 °C, od pátku se pak opět pohybovaly kolem tropických hodnot.

V uplynulém týdnu prakticky na celém území Česka nepršelo a teploty vzduchu byly nadprůměrné. Sucho se tak dále prohlubovalo. Očekáváme, že v tomto týdnu se situace zlepší, protože se čekají častější přeháňky a bouřky. Úhrny srážek mohou dosahovat 20–40 mm/týden. Půdní sucho se výrazněji zmírní především ve vrstvě do 40 cm. Nejméně příznivá situace bude pravděpodobně nadále na jižní Moravě, kde může relativní nasycení půdy zůstávat pod 10 %.

Relativní nasycení půdy

• V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) jsou v důsledku srážkové situace v uplynulém hodnoceném období v západní polovině republiky, a zejména na severozápadě (Českolipsko, okolí Ústí nad Labem), hodnoty relativního nasycení půdy mírně vyšší, stále však zůstávají nízké a na většině zmíněného území nepřesahují 20–30 %. Ojediněle na Českolipsku, Děčínsku nebo v okolí Ústí nad Labem dosahují hodnoty více než 60–70 %. Hodnoty přibližně od 30 do 40 % jsou pozorovány také ve vyšších polohách, na Kolínsku nebo Ostravsku. Naopak velmi nepříznivá situace, s nasycením pod 10 %, je nadále pozorována místy ve Středočeském kraji, dále na východ a na většině území Moravy.
• V hlubší vrstvě (40–100 cm) je relativní nasycení půdy oproti minulému týdnu víceméně stejné a hodnoty zůstávají velmi nepříznivé téměř na celém území. Až kriticky nízké hodnoty pod 10 % nasycení, blízké bodu vadnutí, jsou aktuálně pozorovány na převážné většině území. Místy se hodnoty pohybují v intervalu 10–20 % nasycení, zatímco hodnoty nad 30 % se vyskytují spíše jen ojediněle ve vyšších polohách.
• V celém profilu (0–100 cm) je situace na převážné většině území nadále nepříznivá, i když, jak již bylo zmíněno, srážky mírně zvýšily hodnoty nasycení v západní polovině republiky. Relativní nasycení půdy dosahuje na přibližně 59 % území nadále hodnot pod 10 %, přičemž nejnižší hodnoty převládají zejména ve středních a východních Čechách, na Vysočině, v Jihomoravském kraji a na značné části Olomouckého i Zlínského kraje. Na dalších rozsáhlých územích, především v severozápadních a jižních Čechách a také v části Moravskoslezského kraje, se hodnoty pohybují převážně mezi 10 a 30 %. Mírně vyšší hodnoty jsou patrné zejména ve vyšších polohách nebo místy na severu Čech a severovýchodě Moravy a Slezska.