Modelovaná půdní vlhkost v procentech

Důležitým faktorem, který ovlivňuje dopady půdního sucha, je délka a doba jeho výskytu. Prakticky každý rok se vyskytnou minimálně jednotky dnů, kdy je zaznamenán nedostatek půdní vláhy. Rozdíl však spočívá v tom, kdy se tento nedostatek vyskytne – zda například na podzim, nebo na jaře – a také v délce jeho trvání. Může jít pouze o několik dnů, ale také o několik týdnů či, s několika přestávkami po srážkách, dokonce měsíců.

Očekávané srážky zmírní půdní sucho a výrazně sníží i riziko požárů. V tomto roce je však doba trvání nedostatku půdní vláhy rekordní. Zemědělství čelí výrazným dopadům sucha a v lesích se mohou letošní dopady projevit i v dalších letech.

Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!

Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.

Česko zažívá toto léto výrazné sucho. Patrné to je i na našich lesích. Podle webu dendronet.cz trpělo začátkem srpna 60 % lesů vysokým nedostatkem vody. Kvůli tomu se u stromů často zastavila tvorba dřeva. Vedra a sucha jsou v Česku stále častější. V těch nejteplejších místech bychom tak podle Jana Krejzy měli zkoušet pěstovat dřeviny například ze Středomoří.

Česko stejně jako podstatnou část Evropy svírá sucho. Některé stromy opadávají během srpna, klesají hladiny řek i spodních vod a vyschlá půda praská. Dá se s tím ještě něco dělat, nebo už nám nezbývá nic jiného než se novým podmínkám přizpůsobit? A co nás čeká v blízké i vzdálenější budoucnosti? I na tyto otázky odpovídal v podcastu 5:59 seznamzpravy.cz Miroslav Trnka. K dispozici je zde.

Jak se má Česko vypořádat s extrémním suchem? Co bude do budoucna nezbytné? Poslechněte si speciální debatu Radiožurnálu, kde debatovali ministr životního prostředí i jeho předchůdce, analytici i klimatologové, včetně Pavla Zahradníčka. Debata je k dispozici v archivu rozhlasu zde.