**Graf vývoja sucha za posledné 2 mesiace s výhľadom na ďalších 9 dní podľa modelu ECMWF v profile 0–100 cm. V grafe sú zobrazené všetky stupne intenzity sucha a ich priestorové zastúpenie v rámci republiky. Možno teda prehľadne sledovať ako sa sucho v poslednej dobe vyvíjalo a aj aký bude jeho nasledujúci trend.
Aktuálne je výrazné až extrémne sucho najmä západnom a východnom Slovensku. Extrémne sucho je v oblasti Malých Karpát, na Záhorí, Považí, Orave, Hornom a Dolnom Zemplíne a zasahuje 8 % územia. Sucho rôznej intenzity zasahuje 80 % územia. Najnižšie hodnoty relatívneho nasýtenia sú pod hranicou 10 % na Záhorí a v okolí Bratislavy. Nasýtenie 10-20 % je okrem Záhoria, aj na Podunajsku a Dolnom Zemplíne. Pod hranicou 50 % je nasýtenie na približne 3/4 územia. Deficit pôdnej vlahy je lokálne na Orave a krajnom východe najviac -60 až -80 mm. Na väčšine územia je deficit vlahy od -20 mm do -60 mm.
Intenzita sucha (odchýlka od bežného stavu za obdobie 1961 až 2015) je v celom profile na úrovni výrazného až extrémneho sucha ojedinele na západnom Slovensku, severe stredného Slovenska a na východe územia. Extrémne sucho je v oblasti Malých Karpát, na Záhorí, Považí, Orave, Hornom a Dolnom Zemplíne. Sucho rôznej intenzity zasahuje až 80 % územia. V povrchovej vrstve je extrémne sucho na Zemplíne, ale aj v oblastiach na Záhorí, v Malých Karpatoch a v okolí Bratislavy. V hlbšej vrstve pretrváva výrazné až extrémne sucho najmä na západnom Slovensku, na severe stredného Slovenska a na krajnom východe.
Uplynulý týždeň boli zrážky prevažne vo forme prehánok a búrok. Najviac zrážok spadlo 30-50 mm najmä v oblasti Nízkych Tatier a na severozápade Slovenska. Lokálne spadlo 30-50 mm aj na Tekove, Gemeri a Zemplíne. Zrážky do 5 mm boli na Podunajskej nížine a Above. Po teplotnej stránke bol týždeň normálny. Najvyššia teplota vzduchu bola v nedeľu 30 °C na juhu Podunajska. Najnižšie klesla teplota na 2 °C na Orave v sobotu ráno. Týždenná suma výparu bola od 19 mm na Horehroní do 32 mm na Podunajsku. V percentách normálu 1991-2020 bol výpar od 81 % na Pohroní do 109 % v Popradskej kotline.
Dlouhodobé sucho v českých lesích přispělo před několika lety k rozvoji kůrovcové kalamity, protože oslabené stromy byly vůči napadení méně odolné. Kůrovce se od té doby podařilo výrazně omezit, sucho ale pro české lesy nadále představuje vážné riziko. Podle vědců navíc změna klimatu postupně promění druhovou skladbu lesů, které mohou za několik desítek let vypadat výrazně jinak než dnes. Více k tématu se dozvíte na seznamzpravy.cz zde.
Odborníci z akademické sféry, státní správy, podniků Povodí i dalších institucí se na konferenci v Mikulově shodli, že kvalita povrchových vod v České republice čelí vážným a dlouhodobě narůstajícím problémům. Hlavním tématem letošního setkání byla eutrofizace, dopady klimatické změny a možnosti opatření v povodích i na čistírnách odpadních vod.
Samostatný blok se věnoval právě klimatickým trendům a epizodickým vstupům znečištění, které běžný monitoring často nedokáže zachytit. Průměrné roční teploty vzduchu stále rostou: nejteplejší byl rok 2024 s průměrnou teplotou 10,2 °C, následují roky 2023, 2018, 2014 – a trend je stále rostoucí. Úhrn srážek je dlouhodobě stejný, jen s nerovnoměrným rozložením v roce. „Vyvinuté digitální dvojče povodí Dyje a povodí nádrže Želivka nám umožňuje testování nekonečné řady adaptačních opatření, abychom dokázali se zbývajícím množství povrchové vody efektivně v následujícím období hospodařit. Ztráta vody vlivem klimatické změny (nárůst teplot, zvýšená evapotranspirace, výpar, vliv větrné eroze) je vysoká, což snižuje povrchový odtok a průtoky v tocích," popisuje Miroslav Trnka.
Více se dozvíte na webu pmo.cz v tiskové zprávě zde.
Květen byl opět teplotně nadprůměrný. Srážky Česku pomohly, ale půdní sucho nadále přetrvává v hlubších vrstvách. Tento týden by se situace mohla dále zlepšovat.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Červnové deště dokázaly zmírnit půdní sucho, které bylo na některých místech až extrémní a nevratně poničilo část zemědělských plodin. Dva nejhorší stupně sucha v půdě do jednoho metru byly v neděli na několika procentech území. Míra sucha se bude v dalších dnech odvíjet od toho, jak moc bude pršet. Nejvíce deště se čeká v úterý a ve středu. Několik dnů bez deště nyní znamená opětovné a rychlé prohlubování sucha. Svrchní vrstva do 40 centimetrů je tam, kde pršelo, relativně dobrá, hlubší vrstva zůstává vyschlá. Více v článku ČTK zde.
Hasiči se připravují na sezonu požárů. Vytipovat kritická místa a předpovědět nebezpečné podmínky pomáhá monitoring meteorologů a klimatologů. Letošní jaro bylo podle dat Českého hydrometeorologického úřadu nejsušší od roku 1961. Kromě silného větru a nízké vlhkosti je totiž právě sucho jedním z největších rizik propuknutí požáru. Pro ČT24 situaci komentovala Monika Hlavsová. Rozhovor je k dispozici v archivu televize zde (00:03:30-00:10:30).
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
