Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.07.2023 do 13.08.2023

 

Zájmové období bylo hlavně v první polovině července charakteristické výskytem abnormálně vysokých teplot (např. Maďarsko až 38°C, Chorvatsko a Slovinsko až 39°C, Rumunsko a Bulharsko až 41°C) a dlouhotrvající vln veder (např. Itálie od 5. do 25. července). Zbývající část zájmového období často provázelo krupobití (v Itálii více než 500 epizod), vydatné srážky, přívalové deště či bouřky, které např. v Chorvatsku a Slovinsku (až 510 mm) způsobily silné záplavy a poničení úrody. Jinde nepřetržitý či častý déšť komplikoval sklizeň převážně pšenice ozimé a ječmene jarního (např. Francie, Dánsko, Německo) a předpokládá se negativní dopad na kvalitu zrna. V některých oblastech však i nadále pokračoval dlouhotrvající srážkový deficit (např. severovýchod a jihovýchod Rumunska), který v kombinaci s mimořádně vysokými teplotami vedl ke vzniku sucha. Prognózy výnosů se liší stát od státu. Často se však pohybují kolem pětiletého průměru.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

21. 8. 2023
pro
SI
Slovinsko
Během zájmového období bylo mírně chladněji. Druhá červencová dekáda byla obzvlášť horká s denními maximálními teplotami až 39°C. Déšť byl vydatný a srážkové úhrny překračovaly během července normální úroveň. Škody způsobené silným krupobitím a bouřkami byly hlášeny na zhruba 10 000 ha zemědělské půdy již v červenci. Začátkem srpna se během 4 až 5 dnů vyskytly přívalové a ničivé deště s úhrny v rozmezí 100 až 250 mm, které tvrdě zasáhly Slovinsko a způsobily silné záplavy. Úhrny srážek dosáhly 240 až 510 mm. Zemědělská půda utrpěla vážné škody (záplavy, ničení, kontaminace), což ovlivnilo ornou půdu, pastviny, produkci krmiv, zahradnictví a infrastrukturu farem. Prognóza výnosů pro všechny plodiny, ale zejména pro ozimy, byla snížena. Vývoj plodin a akumulace biomasy zbývajících letních plodin jsou odhadnuty jako adekvátní. Vliv záplav na sklízené plochy a tím i výnos, stejně jako zvýšený tlak škůdců, nelze v současné fázi kvantitativně posoudit. Pro oblasti nepostižené záplavou jsou zachovány předchozí prognózy výnosů letních plodin.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.