Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě


Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.06.2023 do 16.07.2023


Během prvních dvou červnových dekád se teploty pohybovaly kolem průměru nebo bylo chladněji než obvykle. V červenci začaly být teploty nadprůměrné. V mnoha zemích byly průměrné a maximální teploty historicky nejvyšší. I počet tropických dnů (Tmax >30 °C) mnohdy překročil dlouhodobý průměr. Na některých místech byly zaznamenány výrazné srážkové deficity (např. Německo, ČR, Rakousko, Polsko, Dánsko), které navazovaly na srážkový deficit trvající od poloviny května. Jinde byly hlášeny bouřky, které způsobily lokální škody na úrodě. Omezený přísun vody a vysoké teploty spojené s vlnou veder mohly nepříznivě ovlivnit ozimé plodiny během období plnění zrna. Jinde vedly příliš vlhké podmínky (např. jih Francie, Ukrajina) ke zvýšenému tlaku škůdců a poléhání ozimých obilovin, což také negativně ovlivnilo kvalitu zrna a zvýšilo ztráty. Radiace byla nadprůměrná. Sklizeň ozimých plodin, počínaje ozimým ječmenem, začala včas a nyní stále probíhá. Na hodnocení výnosů letních plodin je ještě brzy. Často ale jejich opožděný výsev spojený s nedostatkem srážek a vysokými teplotami vede k obavám o jejich vývoj a ke snížení výnosových prognóz.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

 


 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

24. 7. 2023
pro
NL
Holandsko
Období velmi suchých a slunečných podmínek, které trvalo od poloviny května, skončilo 20. června. Od té doby byly srážky blíže k průměru, zatímco vysoké teploty nadále převládaly. Bylo to nejslunnější a nejteplejší období od 1. června do 16. července od roku 1991. Počet tropických dnů (s Tmax > 30 °C) se pohyboval od 1 v pobřežních oblastech do 9 (oproti průměru 2 až 3) v jižních částech Nizozemska. Až na několik výjimek zůstaly minimální teploty pod 20 °C. V důsledku převládajících teplých, slunečných a suchých podmínek se hladiny půdní vlhkosti rychle vyčerpaly. Srážky od 20. června a chladnější teploty během prvního červencového týdne přinesly určitou úlevu, ale obsah půdní vody zůstal velmi nízký. Ve většině regionů jsou nyní zavedena omezení odběru vody z povrchových vod; v některých regionech je také omezen odběr podzemních vod. Sezóna ozimých obilovin prakticky skončila. Sklizeň ozimého ječmene je v plném proudu a měkká pšenice je ve fázi zrání. První zprávy naznačují vysoké výnosy dobře zavlažovaných ozimů, ale jinak byl výnosový potenciál negativně ovlivněn sníženou fotosyntézou a zrychleným zráním způsobeným vodním stresem a vysokými teplotami. Letní plodiny (hlavně silážní kukuřice, brambory a cukrová řepa) jsou většinou ještě v relativně raném stádiu vývoje. Prognózy výnosů pro všechny plodiny byly revidovány směrem dolů. Prognózy výnosů se nyní blíží průměrnému pětiletému průměru ozimých plodin; a mírně pod touto úrovní pro letní plodiny, které se potýkají s problémy od začátku sezóny.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.