Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.04.2023 do 14.05.2023

 

Aktuální zájmové období bylo ve většině sledovaných zemí bohaté na srážky, s výskytem podprůměrných teplot (s výjimkou druhé dubnové dekády) a mnohdy i podprůměrného slunečního záření. Obecně jsou ozimy v dobrém stavu a v mírně pokročilém stádiu vývoje. Kvůli vydatným srážkám a chladnějším teplotám se však vývoj zpomalil a zvýšilo se riziko výskytu škůdců a chorob. Také se zpozdilo setí jarních a letních plodin, které buď stále pokračuje, nebo bylo dokončeno v polovině května s až dvoutýdenním zpožděním. Z toho vyplývá, že kvetení jarních a letních plodin pravděpodobně nastane později než obvykle, kdy bude zvýšené riziko nepříznivého letního počasí (např. horko, sucho). Pozitivní je, že půdní vlhkost je v současnosti na velmi příznivých úrovních. V následujících týdnech by bylo zapotřebí ustálenější počasí, které umožní zemědělcům řádně provádět polní práce. Prognóza výnosů je převážně pozitivní a odpovídá historickým trendům.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.  

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

22. 5. 2023
pro
HU
Maďarsko
Teploty kolísaly kolem dlouhodobého průměru s výjimkou první dekády a posledních dubnových dnů, kdy převládaly podprůměrné teplotní podmínky, což mělo za následek o 10 až 20 % nižší sumu teplot (>0 °C), než je pro zájmové období (1. dubna – 14. května) obvyklé. Srážky byly hojné (místně destruktivně intenzivní) v západním a severním Maďarsku (70 až 150 mm), zatímco ve východní části Maďarska srážky dosahovaly pouhých 30 až 50 mm, což zůstalo 10 až 40 % pod klimatologickou normou. Déšť byl častý a vydatný zejména v první polovině dubna a po 10. květnu. Ozimé plodiny jsou stále v mírně pokročilém fenologickém vývoji získaném během mírné zimy. Dubnové chladné podmínky zpomalily růst, aniž by to ohrozilo celek. Kvetení řepky začalo v polovině dubna. Zásoba vody byla téměř optimální během kvetení a časného plnění zrna, což je klíčové pro tvorbu výnosu řepky. Ozimý ječmen kvete po celé zemi, zatímco měkká pšenice je už ve fázi květu pouze v jihovýchodním Maďarsku. Půdní vlhkost byla doplněna. Chladné a vlhké podmínky však zvýšily výskyt škůdců a tlak chorob. Setí letních plodin začala kvůli chladnému počasí a vlhké horní vrstvě půdy později. Po polovině dubna se pokrok v setí díky oteplování a vysychání půd zrychlil, ale stále zaostává. Prognóza výnosů ozimých plodin byla revidována směrem nahoru s ohledem na dostatečnou zásobu vody a pozitivní předpověď srážek na další týdny. Prognóza výnosu letních plodin se v této rané fázi odpovídá historickým trendům.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.