Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.08.2022 do 19.09.2022


Mnohé evropské státy zaznamenaly zejména v první polovině zájmového období nadprůměrné teploty a sucho, které bylo zmírněno několika významnými srážkovými úhrny až v druhé polovině srpna a začátkem září, kdy klesly i teploty vzduchu na téměř průměrné úrovně. Pro letní plodiny, které byly často v pokročilém stádiu vývoje, však přišly tyto srážky příliš pozdě na to, aby pozitivně ovlivnily výnos. Na mnohých místech, navíc i kvůli vysokému výparu, ani nedoplnily úroveň půdní vlhkosti na optimum. Sklizeň ozimů a jařin je již dokončena. Prognózy výnosů letních plodin (kukuřice, slunečnice, brambory) jsou často pod 5letým průměrem. Probíhá setí ozimé řepky a ozimých obilnin. K dobrému vyklíčení a vzcházení by však bylo zapotřebí více srážek.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů. 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

19. 9. 2022
pro
PL
Polsko
Horké a suché počasí během prvních dvou srpnových dekád mělo za následek zvýšený deficit půdní vlhkosti, který je nejvýrazněji patrný na západě a severovýchodě země (Warminsko-Mazurskie region). Během třetí srpnové dekády intenzivní srážky zmírnily suchou ornici na většině území země, s výjimkou východu, kde přetrvával deficit srážek i půdní vláhy. První dekáda v září byla chladnější než obvykle a spíše suchá. Na samém konci zájmového období byly opět zaznamenány výrazné srážky. Podmínky pro letní plodiny se v celé zemi velmi liší. Na západě snižovaly nepříznivé podmínky během květu kukuřice (v polovině července) výnosový potenciál, takže kukuřice na zrno byla, zejména na lehčích půdách, často sklízena v srpnu jako krmná plodina. V jiných regionech, kde byla během kritických vývojových fází kukuřice přítomna dostatečná zásoba půdní vláhy, jsou plodiny ve velmi dobrém stavu a prognóza výnosů je pozitivní. V případě cukrové řepy vedlo zlepšení půdní vlhkosti ke zvýšené akumulaci kořenové biomasy, avšak na úkor snížení cukernatosti a zvýšeného tlaku chorob. Horké a suché počasí na začátku srpna bylo nepříznivé pro růst brambor, zejména na nezavlažovaných polích. Přes brzkou sklizeň ozimých plodin bylo setí řepky regionálně zpožděno, a to buď příliš suchými, nebo příliš vlhkými podmínkami. Přestože srážky na konci srpna měly obecně pozitivní dopady na klíčení a raný vývoj řepky, po přívalových deštích byl nutný lokální dosev. Prognózy výnosů u brambor a kukuřice na zrno jsou mírně pod 5letým průměrem, u cukrové řepy se pohybují kolem průměru.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 3. 2024

    V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné

    Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
    Celý článek k přečtení pro irozhlas.cz ZDE

  • 4. 3. 2024

    Setkání reportérů Intersucha a Agrorisku ve Větrném Jeníkově

    Dne 29. 2. 2024 proběhl v KD Větrný Jeníkov seminář spolupracovníků portálů Intersucho a Agrorisk s názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti.
    Úvodní část semináře byla zaměřena na vývoj a dopady změny klimatu v ČR, klimatologické zhodnocení roku 2023 a současné zimy. Druhá, odborná část, se soustředila na klimaticky šetrné zemědělství a přinesla témata jako je regenerativní zemědělství, agrolesnictví či precizní zemědělstí.
    Semináře se zúčastnilo 130 hostů z řad reportérů a uživatelů portálu Intersucho a také zástupci zemědělských organizací, státní správy a dalších organizací. Úvodní slovo přednesli
    doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.), prof. Dr. Ing. Jan Mareš (Mendelova univerzita v Brně), prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně), Ing. Jan Záměčník (Jihomoravský kraj), Ing. František Pavlík, Ph.D. (Státní pozemkový úřad), Ing. Aleš Kendík (Ministerstvo zemědělství), RNDr. Petr Kubala (Povodí Vltavy, s.p.) a Ing. Miroslav Skřivánek, Ph.D. (Ministerstvo zemědělství).

    Informace byly převzaty i do médií, např.: ČTK, ČT24, ČT24, Ekolist. Ekolist
     

    Prezentace ke zhlédnutí:
    Změna klimatu – vývoj a dopady (prof. Zdeněk Žalud)
    Jaké bylo počasí v roce 2023 a byla uplynulá zima tuhá či mírná? (Mgr. Pavel Zahradníček)
    Jaká může být role zemědělství a lesnictví při řešení příčin změn klimatu? (prof. Miroslav Trnka)
    Může být konvenční zemědělství klimaticky šetrné? (doc. Vladimír Smutný)
    Praktické aspekty přechodu na regenerativní zemědělství (Ing. Karel Klem)
    Agrolesnictví – produkční stromy v zemědělské krajině, VIDEO - © Profi Press, (Jiří Michalisko)
    Hospodaření na nevyrovnaných pozemcích metodami precizního zemědělství (doc. Vojtěch Lukas)