Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.06.2022 do 18.07.2022


Zájmové období bylo charakteristické výskyty nadprůměrných teplot v doprovodu vln veder s rekordně vysokými teplotami a variabilními srážkovými úhrny (často podprůměrnými). To mělo na mnohých místech za následek vyčerpání půdní vláhy v ornici. Na místech, kde sucho trvá delší dobu (např. Itálie, Belgie, Nizozemí) je hlášen nedostatek vody pro zavlažování čí přímo zákaz zavlažování. Negativní dopady na ozimé obiloviny, které byly díky nadprůměrným teplotám již v pokročilém stádiu vývoje a u kterých mnohdy probíhá sklizeň, jsou považovány za omezené. Aby se udržela současná očekávání výnosů u jarních a letních plodin (např. slunečnice či kukuřice na zrno), bylo by v následujících týdnech zapotřebí, aby napadlo dostatečné množství srážek a byla tak doplněna chybějící voda v půdě.

 

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.
 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

26. 7. 2022
pro
IT
Itálie
V severní Itálii trvá sucho již od zimy. Zájmové období patří mezi nejteplejší za poslední tři roky. Byly zaznamenány tři až čtyři vlny veder, které vedly k 40 až 50 dnům s maximálními teplotami nad 30 °C (+80 %). Zejména Piemonte čelí nejsuššímu a nejteplejšímu roku. V důsledku suchého zimního období jsou řeky, jezera, nádrže a výška sněhové pokrývky na svém historickém minimu, a proto Pádská nížina trpí nedostatkem vody na zavlažování a nemůže uspokojit poptávku pro letní plodiny. Současné a předpovídané maximální teploty kolem 40 °C pravděpodobně sníží úrodnost a akumulaci biomasy u letních plodin. Očekávané výnosy u kukuřice jsou hodně sníženy na hodnoty blízké roku 2003. Ve střední Itálii jsou povětrnostní podmínky podobné, s velkým suchem ve středu a na západě a jen o něco lepšími podmínkami na východě. Podmínky pro slunečnice jsou špatné, podobně jako v sezóně 2003. Do jižní Itálie dorazilo horko příliš pozdě na to, aby výrazněji ovlivnily výnos zimních obilovin. Tvrdá pšenice a ječmen byly sklizeny s průměrnými výnosy. Sezóna zimních obilovin je téměř u konce, a to s podprůměrnými očekáváními. Sezóna letních plodin pokračuje s výrazně sníženou výnosovou prognózou.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 3. 2024

    V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné

    Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
    Celý článek k přečtení pro irozhlas.cz ZDE

  • 4. 3. 2024

    Setkání reportérů Intersucha a Agrorisku ve Větrném Jeníkově

    Dne 29. 2. 2024 proběhl v KD Větrný Jeníkov seminář spolupracovníků portálů Intersucho a Agrorisk s názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti.
    Úvodní část semináře byla zaměřena na vývoj a dopady změny klimatu v ČR, klimatologické zhodnocení roku 2023 a současné zimy. Druhá, odborná část, se soustředila na klimaticky šetrné zemědělství a přinesla témata jako je regenerativní zemědělství, agrolesnictví či precizní zemědělstí.
    Semináře se zúčastnilo 130 hostů z řad reportérů a uživatelů portálu Intersucho a také zástupci zemědělských organizací, státní správy a dalších organizací. Úvodní slovo přednesli
    doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.), prof. Dr. Ing. Jan Mareš (Mendelova univerzita v Brně), prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně), Ing. Jan Záměčník (Jihomoravský kraj), Ing. František Pavlík, Ph.D. (Státní pozemkový úřad), Ing. Aleš Kendík (Ministerstvo zemědělství), RNDr. Petr Kubala (Povodí Vltavy, s.p.) a Ing. Miroslav Skřivánek, Ph.D. (Ministerstvo zemědělství).

    Informace byly převzaty i do médií, např.: ČTK, ČT24, ČT24, Ekolist. Ekolist
     

    Prezentace ke zhlédnutí:
    Změna klimatu – vývoj a dopady (prof. Zdeněk Žalud)
    Jaké bylo počasí v roce 2023 a byla uplynulá zima tuhá či mírná? (Mgr. Pavel Zahradníček)
    Jaká může být role zemědělství a lesnictví při řešení příčin změn klimatu? (prof. Miroslav Trnka)
    Může být konvenční zemědělství klimaticky šetrné? (doc. Vladimír Smutný)
    Praktické aspekty přechodu na regenerativní zemědělství (Ing. Karel Klem)
    Agrolesnictví – produkční stromy v zemědělské krajině, VIDEO - © Profi Press, (Jiří Michalisko)
    Hospodaření na nevyrovnaných pozemcích metodami precizního zemědělství (doc. Vojtěch Lukas)