Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.06.2022 do 18.07.2022


Zájmové období bylo charakteristické výskyty nadprůměrných teplot v doprovodu vln veder s rekordně vysokými teplotami a variabilními srážkovými úhrny (často podprůměrnými). To mělo na mnohých místech za následek vyčerpání půdní vláhy v ornici. Na místech, kde sucho trvá delší dobu (např. Itálie, Belgie, Nizozemí) je hlášen nedostatek vody pro zavlažování čí přímo zákaz zavlažování. Negativní dopady na ozimé obiloviny, které byly díky nadprůměrným teplotám již v pokročilém stádiu vývoje a u kterých mnohdy probíhá sklizeň, jsou považovány za omezené. Aby se udržela současná očekávání výnosů u jarních a letních plodin (např. slunečnice či kukuřice na zrno), bylo by v následujících týdnech zapotřebí, aby napadlo dostatečné množství srážek a byla tak doplněna chybějící voda v půdě.

 

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.
 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

26. 7. 2022
pro
PL
Polsko
Červnové srážky byly po celé zemi rozloženy nerovnoměrně s měsíčními úhrny kolem nebo nad průměrem ve středu a severovýchodě, zatímco na jihovýchodě a severozápadě země zůstaly výrazně pod průměrem (-50 % a -30 %). Naopak v první polovině července byly na západě srážky výrazně podprůměrné (i -60 %), zatímco na východě měly velmi intenzivní srážkové události za následek nadprůměrné srážkové úhrny (až +70 %). Zimní plodiny jsou obecně v celé zemi v dobrém stavu. Dlouhodobý deficit půdní vlhkosti v západním a jihovýchodním Polsku ve spojení s horkým počasím na konci června však vedl k nedostatku vody během plnění zrna ozimé pšenice a fenofázi kvetení jarních plodin a ohrozil výnosový potenciál obou, zejména na lehčích půdách. Sklizeň ozimého ječmene je v plném proudu, navzdory určitým regionálním zpožděním způsobeným dešťovými srážkami, přičemž první zprávy z polí naznačují proměnlivé, ale obecně uspokojivé výsledky, zatímco hlavní sklizeň řepky a ozimé pšenice v jižním Polsku teprve začne. Srážky během poslední dekády června a začátkem července částečně zmírnily suchou ornici na západě a jihovýchodě a přinesly oddech pro letní plodiny. Také mírné teploty a dešťové srážky v červenci napomohly obnovení úrovně půdní vlhkosti, a to těsně před začátkem kvetení kukuřice. V západním Polsku však stále zůstává sucho. Podmínky pro cukrovku a brambory jsou vcelku uspokojivé. Prognóza výnosu pro ozimou pšenici a jarní ječmen je mírně snížen kvůli regionálně suchým podmínkám při plnění zrna. Aby se udržela současná očekávání výnosů kukuřice na zrno, bylo by v následujících týdnech zapotřebí dostatečných srážek, protože kukuřice je v kritickém období tvorby výnosu.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.

30. dubna 2019 / 18. týden

předchozí další zavřít