Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě


Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 23.05.2022 do 20.06.2022

 

Mnohé ze zájmových zemí zaznamenaly v posledních týdnech sucho, případně nadprůměrné teploty. Ty často urychlily vývoj plodin, které byly v případě ozimých obilovin nejčastěji ve fenologické fázi kvetení či plnění zrna. Zrychlení vývoje v této fázi mohlo způsobit např. snížení počtu zrn v klase (Itálie). Jediné 2 země, kde je vývoj plodin v porovnání s historickými trendy opožděný, jsou Litva a Bělorusko. Nadprůměrné teploty s sebou mnohdy přinesly i bouřky a krupobití (např. v Německu, Slovinsku či Chorvatsku). V těchto případech je rozsah škod zatím těžko vyhodnotitelný. Obecně jsou plodiny v dobrém stavu. Prognózy výnosů převážně odpovídají pětiletým průměrům. K zachování pozitivních výnosových potenciálů by bylo zapotřebí srážkových úhrnů, které by byly v mnoha zemích potřebné pro doplnění půdní vody, a to zejména v orniční vrstvě.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů. 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

22. 6. 2022
pro
IT
Itálie
V porovnání s předchozím zájmovým obdobím se podmínky pro plodiny zhoršily. Úleva, kterou přinesly květnové deště, měla krátkého trvání. Následovaly neobvyklé vysoké teploty, které zkrátily fenofázi plnění zrna ozimých plodin. To také zvýšilo poptávku po vodě u letních plodin, která zůstává částečně neuspokojená kvůli nízké úrovni půdní vlhkosti a omezené dostupnosti vody pro zavlažování. V následujících dnech se neočekávají výraznější srážky. Dostupnost zavlažovací vody bude také záviset na širší strategii přidělování vody. V severní Itálii pokračuje deficit srážek, které jsou od 1. května o 50 % pod průměrem. Ozimy byly poškozeny červnovými dešti. Mezi 15. a 22. květnem se průměrná teplota pohybovala mezi 4 °C a 6 °C nad průměrem. Maximální teploty se držely kolem 30 °C. V důsledku vyšších teplot se zrychlil vývoj plodin. Zásobní orgány ozimých plodin byly negativně ovlivněny zkrácenou fenofází plnění zrna, což zapříčinilo snížení počtu zrn v klasu. Letní plodiny těžily z velmi teplých podmínek - zrychlila se akumulace biomasy. Kvůli nízké vlhkosti půdy, omezeným srážkám a nedostatku vody pro zavlažování nebyla uspokojena zvýšená poptávka po vodě (zejména u kukuřice). Kukuřice je stále v dobrém stavu, ale riziko nedostatečné závlahy zůstává vysoké. Ve střední Itálii stále panuje sucho, zejména v Toskánsku a Laziu. V těchto oblastech byl konec května velmi suchý. Začátkem června se vyskytly dvě vlny veder s maximálními teplotami nad 30 °C. Negativně byly ovlivněny ozimy a slunečnice. V jižní Itálii skončila sezóna zimních plodin. Sklizeň začala koncem května (Sicílie) nebo kolem 10. června (Apulie). Celá sezóna byla obtížná, setí se zpozdilo z důvodu příliš vlhkého počasí, růst nebyl optimální kvůli suchému počasí, vývoj plodin byl zkrácen vlnou veder na začátku června. Prognózy výnosů obilovin jsou v souladu s pětiletým průměrem nebo jsou mírně pod ním.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.