Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 23. 6. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 16. 6. 2019 do neděle 23. 6. 2019 ráno)

 

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (16.6 – 22.6.2019) nás ovlivňovala v jeho polovině zvlněná studená fronta, která přinesla nejvíce srážek. Většinou šlo o bouřkové systémy, proto jsou zase úhrny prostorově velmi rozdílné. Nejvíce srážek spadlo v jižních Čechách a jižní Moravě. Zde se pohybují často úhrny mezi 40-60 mm/týden. Naopak nejméně srážek bylo zaznamenáno v Polabí a to do 10 mm/týden. Teploty v první polovině stoupaly se svým maximem ve středu, kdy se maxima v nížinách dostávala až k 32°C. Pak se začalo s frontou postupně ochlazovat na 23-26°C v sobotu. 

Tento týden bude vládnout horké a suché počasí. Teploty vzduchu budou stoupat ke svým
rekordním hodnotám a to způsobí velmi rychlé vysušování krajiny. Za 10 dní by mohlo být sucho na 90 % území republiky a z toho extrémní či výjimečné na 50 %.

JAK PRACOVAT S MAPAMI?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961-2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.

Sucho, které se vyskytovalo na počátku vegetační sezóny, a které po deštivých týdnech v dubnu a květnu zcela vymizelo, je stále patrné v povrchové vrstvě (0-40 cm) a to v oblasti severní Moravy, Krkonoš a odsud částečně zasahuje na Vysočinu a západně od Prahy.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) se nemění tak „rychle“ jako ve vrstvě povrchové, lokality zasažené suchem jsou tedy nejvýraznější právě v této hloubce. Na většině území začíná převládat výrazné sucho a stále monitorujeme oblasti s výjimečným až extrémním suchem (Podkrušnohoří, oblast České tabule, okolí Prahy, Středočeská pahorkatina a jižní a střední Morava, Slezsko).
V celém půdním profilu (0-100cm) tedy stále pozorujeme výjimečné a extrémní sucho a to v Podkrkonoší, v lokalitě České tabule a na severu Moravy.
Sucho je pozorováno nyní zhruba na 68 % území, což naznačuje mírné zhoršení oproti minulému týdnu. Na téměř 8 % území charakterizujeme sucho jako extrémní či výjimečné.
Na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce https://www.intersucho.cz/cz/predpoved/?prognosisid=4).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území se zvýšily vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, na některých místech ale pokračoval pokles vlhkosti, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 14 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 36 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 9 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách na západě Čech a na jihu Moravy, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (16.6 – 22.6.2019) nás ovlivňovala v jeho polovině zvlněná studená fronta, která přinesla nejvíce srážek. Většinou šlo o bouřkové systémy, proto jsou zase úhrny prostorově velmi rozdílné. Nejvíce srážek spadlo v jižních Čechách a jižní Moravě. Zde se pohybují často úhrny mezi 40-60 mm/týden. Naopak nejméně srážek bylo zaznamenáno v Polabí a to do 10 mm/týden. Teploty v první polovině stoupaly se svým maximem ve středu, kdy se maxima v nížinách dostávala až k 32°C. Pak se začalo s frontou postupně ochlazovat na 23-26°C v sobotu. Noční teploty v průměru klesaly k 15°C, nejchladněji bylo v pondělí a úterý s teplotou v noci a ráno na hranici 13°C. Vítr byl po celý týden slabý a to nejčastěji s průměrnou denní rychlostí pod 2 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 3. 2024

    V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné

    Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
    Celý článek k přečtení pro irozhlas.cz ZDE

  • 4. 3. 2024

    Setkání reportérů Intersucha a Agrorisku ve Větrném Jeníkově

    Dne 29. 2. 2024 proběhl v KD Větrný Jeníkov seminář spolupracovníků portálů Intersucho a Agrorisk s názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti.
    Úvodní část semináře byla zaměřena na vývoj a dopady změny klimatu v ČR, klimatologické zhodnocení roku 2023 a současné zimy. Druhá, odborná část, se soustředila na klimaticky šetrné zemědělství a přinesla témata jako je regenerativní zemědělství, agrolesnictví či precizní zemědělstí.
    Semináře se zúčastnilo 130 hostů z řad reportérů a uživatelů portálu Intersucho a také zástupci zemědělských organizací, státní správy a dalších organizací. Úvodní slovo přednesli
    doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.), prof. Dr. Ing. Jan Mareš (Mendelova univerzita v Brně), prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně), Ing. Jan Záměčník (Jihomoravský kraj), Ing. František Pavlík, Ph.D. (Státní pozemkový úřad), Ing. Aleš Kendík (Ministerstvo zemědělství), RNDr. Petr Kubala (Povodí Vltavy, s.p.) a Ing. Miroslav Skřivánek, Ph.D. (Ministerstvo zemědělství).

    Informace byly převzaty i do médií, např.: ČTK, ČT24, ČT24, Ekolist. Ekolist
     

    Prezentace ke zhlédnutí:
    Změna klimatu – vývoj a dopady (prof. Zdeněk Žalud)
    Jaké bylo počasí v roce 2023 a byla uplynulá zima tuhá či mírná? (Mgr. Pavel Zahradníček)
    Jaká může být role zemědělství a lesnictví při řešení příčin změn klimatu? (prof. Miroslav Trnka)
    Může být konvenční zemědělství klimaticky šetrné? (doc. Vladimír Smutný)
    Praktické aspekty přechodu na regenerativní zemědělství (Ing. Karel Klem)
    Agrolesnictví – produkční stromy v zemědělské krajině, VIDEO - © Profi Press, (Jiří Michalisko)
    Hospodaření na nevyrovnaných pozemcích metodami precizního zemědělství (doc. Vojtěch Lukas)