Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 1. 9. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 25. 8. 2019 do neděle 1. 9. 2019 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (25.8 – 31.8.2019) jsme byly většinou pod vlivem teplého a vlhkého vzduchu. Díky tomu se tvořily většinou bouřky. Nejvíce srážek spadlo v pondělí a ve čtvrtek. Pozorované jsou značné rozdíly v týdenních sumách srážek. Na mnoha místech republiky vůbec nepršelo, ale naopak například ve Zlíně spadlo za pár hodin více než 80 mm. Celkově nejvíce srážek bylo zaznamenáno na severovýchodě republiky, ale spíše byl týden srážkově podprůměrný. Vzhledem k tomu, že k nám proudil teplý vzduch, tak maximální teploty stoupaly nejčastěji na 28-31 °C. I v noci byly teploty po celý týden vzácně vyrovnané a to mezi 14-17 °C. V uplynulém týdnu prakticky příliš nefoukalo, pouze lokálně a krátkodobě při bouřce.
V následujících 10 dnech průběh počasí bude znamenat spíše stagnaci současného stavu. Tedy sucho bude horší v hlubších vrstvách 40-100 cm a to hlavně na Karlovarské, Ústeckém a Libereckém kraji. Relativně dobrá situace bude pokračovat na Moravě.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961-2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) se v minulém týdnu mírně prohloubila. I nadále sledujeme v severních Čechách jednu větší oblast až s mírným suchem (S2). Od minulého týdnu evidujeme počáteční sucho v Krušných Horách, Jihočeském kraji a Kraji Vysočina.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) je stále vážná a v minulém týdnu došlo k mírnému zlepšení. Na většině území republiky začíná po dlouhé době převažovat mírné sucho. Ale i nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí, ve Slezsku a v pásu táhnoucí se od Plzně po Novohradské hory. Kategorii sucha S5, tedy extrémní sucho aktuálně pozorujeme na 1 % území. Výrazné a výjimečné sucho pak na zhruba 11 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 52 % území České republiky (oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení cca o 15 %). V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Slezska, střední Moravy, Třeboňska a severních Čech. Na konec sezóny 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti Čech, Slezska a nejvýrazněji pak na region severozápadních Čech (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území k vzestupu vlhkosti půdy v povrchové vrstvě díky srážkám, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 24 % stanic, v 10 až 50 cm je na 30 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 20 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severní a severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (25.8 – 31.8.2019) jsme byly většinou pod vlivem teplého a vlhkého vzduchu. Díky tomu se tvořily většinou bouřky. Nejvíce srážek spadlo v pondělí a ve čtvrtek. Pozorované jsou značné rozdíly v týdenních sumách srážek. Na mnoha místech republiky vůbec nepršelo, ale naopak například ve Zlíně spadlo za pár hodin více než 80 mm. Celkově nejvíce srážek bylo zaznamenáno na severovýchodě republiky, ale spíše byl týden srážkově podprůměrný. Vzhledem k tomu, že k nám proudil teplý vzduch, tak maximální teploty stoupaly nejčastěji na 28-31 °C. I v noci byly teploty po celý týden vzácně vyrovnané a to mezi 14-17 °C. V uplynulém týdnu prakticky příliš nefoukalo, pouze lokálně a krátkodobě při bouřce.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.