Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 10. 11. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 3. 11. 2019 do neděle 10. 11. 2019 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (3.11.–9.11.2019) byly pozorovány srážky prakticky každý den, ale šlo o malé úhrny. Nejvíce pršelo v neděli a pak následně v sobotu. Nejvíce srážek spadlo v Krkonoších a to okolo 40 mm za týden. Poté vyšší úhrny byly na východě Moravy a to v rozmezí 15-25 mm za týden. Na zbytku území republiky byly zaznamenány týdenní srážky do 10 mm. Počátkem týdne bylo ještě poměrně teplo s maximem okolo 12-15 °C. Na jihovýchodě Moravy dokonce bylo naměřeno i přes 20 °C. V úterý se pak ochladilo a denní maxima šplhala jen na 8-12 °C.
V úterý a ve středu čekáme vydatné srážky a to hlavně na Moravě. To by mělo znamenat nasycení půdního profilu do 40 cm ve východní polovině republiky. Teploty vzduchu budou většinou na dané období lehce nadprůměrné.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITU SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden spíše snížila. Aktuálně se sucho vyskytuje v jihozápadních, středních Čechách, dále v Jeseníkách a ve východním cípu republiky.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se po několika týdnech začala opět prohlubovat. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí a v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 44 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Třeboňska a severních Čech. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k mírnému poklesu vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 8 % stanic, v 10 až 50 cm je na 21 % stanic a v 50-100 cm na 24 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 26 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách na jižní Moravě a v jižních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (3.11.–9.11.2019) byly pozorovány srážky prakticky každý den, ale šlo o malé úhrny. Nejvíce pršelo v neděli a pak následně v sobotu. Nejvíce srážek spadlo v Krkonoších a to okolo 40 mm za týden. Poté vyšší úhrny byly na východě Moravy a to v rozmezí 15-25 mm za týden. Na zbytku území republiky byly zaznamenány týdenní srážky do 10 mm. Počátkem týdne bylo ještě poměrně teplo s maximem okolo 12-15 °C. Na jihovýchodě Moravy dokonce bylo naměřeno i přes 20 °C. V úterý se pak ochladilo a denní maxima šplhala jen na 8-12 °C. Noční a ranní teploty ještě neklesala pod bod mrazu a pohybovala se na hranici 3-6 °C. V neděli a pondělí vanul silnější vítr a to hlavně na Moravě. Poté se více uklidnil s průměrnými rychlostmi pod 2 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.