Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 15. 12. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 8. 12. 2019 do neděle 15. 12. 2019 ráno)

 

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (8.12.–14.12.2019) převažovalo dynamické počasí uzavřeno průchodem několika frontálních systémů přes naše území. Celkově se srážky vyskytovaly nejvíce v horských oblastech. Naopak ve středních a nižších polohách pršelo pouze několik milimetrů za týden. Nejvíce srážek bylo tedy zaznamenáno na Šumavě (až 50 mm/týden) a v Krkonoších (až 30 mm/týden). Teploty vzduchu byly jak na houpačce. Počátek týdne byl velice teplý s průměrnými denními maximy okolo 8-10 °C. Naopak od středy do pátku byly maxima mezi 0-4 °C. Na víkend se pak začalo opět postupně oteplovat a to prvně v Čechách. Podobné to bylo i s nočními teplotami. Uprostřed týdne klesaly až pod -5 °C. Minulý týden můžeme hodnotit jako větrnější, kdy počátkem a konce týdne k nám proudil silnější vítr.
Předpověď bohužel není příliš příznivá k výskytu tzv. „bílých Vánoc“. Teploty budou dosti nadprůměrné a i když nás čekají o víkendu a počátkem příštího týdne srážky, tak budou většinou dešťové.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITU SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden výrazněji prohloubila v místech, kde předminulý týden bylo sledováno sucho. Výraznější sucho sledujeme v jihozápadních, jižních Čechách, v Podkrušnohoří, v Polabí a také v menších enklávách na Moravě a ve Slezsku.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně zhoršila především v Čechách. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jihozápadních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkosti půdy v povrchové vrstvě mírně poklesly, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 9 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 22 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 26 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 9 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách na jižní Moravě a v jižních a středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (8.12.–14.12.2019) převažovalo dynamické počasí uzavřeno průchodem několika frontálních systémů přes naše území. Celkově se srážky vyskytovaly nejvíce v horských oblastech. Naopak ve středních a nižších polohách pršelo pouze několik milimetrů za týden. Nejvíce srážek bylo tedy zaznamenáno na Šumavě (až 50 mm/týden) a v Krkonoších (až 30 mm/týden). Teploty vzduchu byly jak na houpačce. Počátek týdne byl velice teplý s průměrnými denními maximy okolo 8-10 °C. Naopak od středy do pátku byly maxima mezi 0-4 °C. Na víkend se pak začalo opět postupně oteplovat a to prvně v Čechách. Podobné to bylo i s nočními teplotami. Uprostřed týdne klesaly až pod -5 °C. Minulý týden můžeme hodnotit jako větrnější, kdy počátkem a konce týdne k nám proudil silnější vítr.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.