Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 05. 01. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 29. 12. 2019 do neděle 05. 01. 2020 ráno)

 
Shrnutí:
V uplynulém týdnu (29.12.2019–04.01.2020) jsme byly většinou pod vlivem tlakové výše a přílivu teplejšího vzduchu ve výšce, tedy typického inverzního charakteru počasí. V pátek a v sobotu byly zaznamenány i srážky. Celkově jich bylo málo s výjimkou horských oblastí. Na většině území republiky spadlo jen do 3 mm za týden. Na Českomoravské vrchovině to bylo do 10 mm za týden. Nejvíce srážek bylo v Krkonoších, kde připadlo v nejvyšších partiích okolo 30 cm nového sněhu. Nyní tam leží od 20 po 90 cm sněhu. Teploty vzduchu byly prostorově každý den dosti rozdílné. Například ve čtvrtek a v pátek se dostávaly místy maximální teploty v Čechách až k 10 °C, ale na jižní Moravě byly pod bodem mrazu. V průměru se nejčastěji pohybovaly okolo 4-5 °C každý den. Noci byly celkem chladné s minimální teplotou na hranici -5 °C. Větrné počasí bylo vázáno hlavně na přechod fronty v sobotu.
Podle aktuálních modelů nás čeká pokračování nadprůměrně teplého a bohužel i suchého počasí bez významných srážek. To by mělo znamenat i minimum sněhu na většinu území republiky. Sucho se bude slabě prohlubovat.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden převážně prohloubila v místech, kde již území suchem bylo zasažené. Výraznější sucho sledujeme v jihozápadních a severozápadních Čechách a poté v menších enklávách v rámci České republiky.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně prohloubila především v Čechách. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v oblasti vedoucí od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 40 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jihozápadních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území Čech vlhkosti půdy v povrchové vrstvě mírně klesly, v hlubších vrstvách a na Moravě vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 10 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 22 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 19 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách na jižní Moravě a v jižních a středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu

V uplynulém týdnu (29.12.2019–04.01.2020) jsme byly většinou pod vlivem tlakové výše a přílivu teplejšího vzduchu ve výšce, tedy typického inverzního charakteru počasí. V pátek a v sobotu byly zaznamenány i srážky. Celkově jich bylo málo s výjimkou horských oblastí. Na většině území republiky spadlo jen do 3 mm za týden. Na Českomoravské vrchovině to bylo do 10 mm za týden. Nejvíce srážek bylo v Krkonoších, kde připadlo v nejvyšších partiích okolo 30 cm nového sněhu. Nyní tam leží od 20 po 90 cm sněhu. Teploty vzduchu byly prostorově každý den dosti rozdílné. Například ve čtvrtek a v pátek se dostávaly místy maximální teploty v Čechách až k 10 °C, ale na jižní Moravě byly pod bodem mrazu. V průměru se nejčastěji pohybovaly okolo 4-5 °C každý den. Noci byly celkem chladné s minimální teplotou na hranici -5 °C. Větrné počasí bylo vázáno hlavně na přechod fronty v sobotu.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.