Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 26. 01. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 19. 01. 2019 do neděle 26. 01. 2020 ráno)

 

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (19.1. - 26.1.2020) pokračoval inverzní charakter počasí s minimem srážek. Na velké části Čech nepršelo vůbec a na Moravě spíše v řádu několika milimetrů. Jen místně se objevily úhrny mezi 6-10 mm za týden. Díky inverznímu charakteru počasí byly teploty vzduchu prostorově rozdílné. Průměrně se pohybovaly maxima okolo 2°C, v pátek byly teploty pak už pod bodem mrazu. V noci klesaly teploty pod 0°C během celého týdne.
Po dalším suchém týdnu je předpoklad, že nad území republiky se v dalších 10 dnech bude dostávat více vlhkého vzduchu a s tím i častější přeháňky, či srážky. Bohužel většinou půjde o dešťové, jelikož teploty budou dosti nadprůměrné.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden výrazněji prohloubila v místech, kde se sucho již vyskytovalo. Počínající až výrazné sucho sledujeme v jihozápadních, severozápadních a severovýchodních Čechách a poté v Jeseníkách, Beskydech a Bílých Karpatech.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně prohloubila především v Čechách. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v oblasti vedoucí od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 67 % území České republiky, oproti minulému týdnu se sucho zhoršilo o 15 %. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jihozápadních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území Čech vlhkosti půdy v povrchové vrstvě mírně klesly, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 8 % stanic, v 10 až 50 cm je na 15 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 17 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách v jižních a středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (19.1. - 26.1.2020) pokračoval inverzní charakter počasí s minimem srážek. Na velké části Čech nepršelo vůbec a na Moravě spíše v řádu několika milimetrů. Jen místně se objevily úhrny mezi 6-10 mm za týden. Díky inverznímu charakteru počasí byly teploty vzduchu prostorově rozdílné. Průměrně se pohybovaly maxima okolo 2°C, v pátek byly teploty pak už pod bodem mrazu. V noci klesaly teploty pod 0°C během celého týdne. Nejnižší minimální teploty byly nejčastěji okolo -5°C. Průměrné rychlosti větru byly nízké a to okolo 1,5 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.