Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 02. 02. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 26. 01. 2019 do neděle 02. 02. 2020 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (27.1. - 1.2.2020) přes naše území přecházelo více frontálních systémů. Prakticky každý den se srážky na území republiky objevily. Nejvíce pršelo v úterý a v sobotu v rámci tohoto období. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno v Krkonoších a na Šumavě a to až okolo 50 mm/týden. Na zbytku území pršelo podstatně méně a to jen do 5-10 mm. Situace byla pak lepší v neděli a v pondělí, ale to bude součástí dalšího vyhodnocení. Sněhová pokrývka leží prakticky jen v nejvyšších polohách České republiky a to v Krkonoších, Jeseníkách a Šumavy a to maximálně 80 cm. Teploty vzduchu v minulém týdnu byly nadprůměrné a to hlavně ke svému konci. V pondělí až čtvrtek se vyskytovaly maxima nejčastěji okolo 5°C, ale v pátek a sobotu byly dokonce mezi 12-14°C, místy i nad 15°C.
Po delším suchém období nastala dvoudenní srážková epizoda, která přinesla vydatné srážky, které významně doplní relativní půdní nasycení. Poté opět čekáme spíše teplejší a sušší počasí.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden zlepšila poměrně výrazně a to především v místech, kde se sucho již vyskytovalo. Počínající až mírné sucho sledujeme v jihozápadních, severozápadních a severovýchodních Čechách a poté v drobných enklávách na Moravě a ve Slezsku.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně zlepšila. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v oblasti vedoucí od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory. Další oblasti zasažené výrazným suchem je sever Vysočiny a Podkrušnohoří. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jihozápadních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území Čech vlhkosti půdy v povrchové vrstvě mírně stouply, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 5 % stanic, v 10 až 50 cm je na 15 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 19 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách v jižních a středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (27.1. - 1.2.2020) přes naše území přecházelo více frontálních systémů. Prakticky každý den se srážky na území republiky objevily. Nejvíce pršelo v úterý a v sobotu v rámci tohoto období. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno v Krkonoších a na Šumavě a to až okolo 50 mm/týden. Na zbytku území pršelo podstatně méně a to jen do 5-10 mm. Situace byla pak lepší v neděli a v pondělí, ale to bude součástí dalšího vyhodnocení. Sněhová pokrývka leží prakticky jen v nejvyšších polohách České republiky a to v Krkonoších, Jeseníkách a Šumavy a to maximálně 80 cm. Teploty vzduchu v minulém týdnu byly nadprůměrné a to hlavně ke svému konci. V pondělí až čtvrtek se vyskytovaly maxima nejčastěji okolo 5°C, ale v pátek a sobotu byly dokonce mezi 12-14°C, místy i nad 15°C. Noční teploty klesaly pod bod mrazu a to do -5°C. Naopak v sobotu povyskočily na 4-7°C. Od úterý na našem území bylo větrné počasí. Místy byly nárazy i nad 20 m/s a lokálně způsoboval i škody na majetku. Průměrné denní rychlosti větru byly mezi 3-5 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.