Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 05. 04. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 29. 03. 2019 do neděle 05. 04. 2020 ráno)

 
Shrnutí:
V uplynulém týdnu (29.3. - 4.4.2020) pokračovalo sušší počasí, kdy aspoň nějaké místní srážky se objevovaly počátkem týdne. Na Moravě většinou nepršelo anebo spadlo do 2 mm/týden. V Čechách byly úhrny od 3-5 mm/týden. Nejvíce deště bylo zaznamenáno na horách (Krkonoše, Jeseníky a Beskydy) a to okolo 10-15 mm/týden. V nejvyšších partiích šlo o drobné sněžení. Teplotně byl minulý týden zpočátku dosti chladný a pak se začalo oteplovat. V pondělí a úterý byla maxima jen na 3-5°C. Ke konci týdne jsme se už pohybovaly na 12-14°C, lokálně nad 15°C. Nepříjemná situace byla v nočních a ranních teplotách, které dosti klesaly pod bod mrazu a způsobily další škody na zemědělských plodinách.
Suché období pokračuje nadále. V minulém týdnu byly srážky velice malé, či na mnoha místech vůbec pršelo a tento trend bude pokračovat i tento týdne. To povede k rozšíření sucha až na 90 % území republiky.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se třetí týden řádně prohlubuje. V minulém týdnu došlo opět k velkému prohloubení. Výrazné až výjimečné sucho sledujeme v pásu od Šluknovského výběžku po hranicích až do Jeseníku a do Beskyd. Výrazné sucho se vyskytuje nadále i v jižních Čechách, především na Třeboňsku a na Jindřichohradecku.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se také mírně prohloubila a to spíše na Moravě. Velmi podstatně se rozšířilo počínající sucho převážně na celém území už předminulý týden. Nadále výrazné až extrémní sucho zůstává především v Jihočeském kraji. Další oblasti zasažené hlubším suchem jsou Krkonoše, Orlické hory, ale také Jeseníky a Beskydy.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 93 % území České republiky, oproti minulému týdnu se sucho rozšířilo zhruba o 14 %. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj dobře (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 16 % stanic, v 10 až 50 cm je na 13 % stanic a v 50-100 cm na 17 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 10 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 11 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách ve středních a jižních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (22.3. - 28.3.2020) se vyplnila předpověď, kdy modely většinou předpokládaly sušší počasí. Pršelo jen minimálně a to minulou neděli (22.3.2020). Na většině území nepršelo vůbec anebo byly zaznamenány úhrny do 1 mm za týden. Výjimka byla v Beskydech a Jeseníkách, kde napršelo do 5 mm za týden. Počasí bylo zpočátku velmi chladné, ale postupně se začalo oteplovat. V neděli a pondělí byla denní maxima jen do 3°C, naopak v pátek a sobotu vyšplhaly teploty na 15-17°C, místy dokonce až k 19°C. Noční minima naopak neudělaly vůbec radost našim zemědělcům a ovocnářům. Ty totiž klesaly až k -8°C a noci bod bodem mrazu byly prakticky celý týden. Uplynulý týden byl i relativně větrnější, kdy se průměrné denní rychlosti větru pohybovaly mezi 2-4 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.