Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 10. 05. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 03. 05. 2019 do neděle 10. 05. 2020 ráno)


Shrnutí:

V uplynulém týdnu (3.5. – 9.5.2020) byly zaznamenány srážky hlavně v pondělí, kde pršelo prakticky na celém území republiky. V následujících dnech se pak objevovaly hlavně lokální bouřky s místy intenzivními srážkami, ale plošně méně významnými. Nejvíce srážek bylo tedy zaznamenáno na jihozápadě Čech a severovýchodě Moravy a to nejčastěji od 15-25 mm za týden. Na zbytku území pak jen do 10 mm za týden, nejméně pak na jižní Moravě a v závětrné straně Krušných hor. Po většinu týdne bylo spíše chladněji s maximy od 12-18°C. Od čtvrtka se pak začalo oteplovat a denní teploty šplhaly nad 20°C, místy i nad 25°C. Noční teploty po celý týden až na sobotu klesaly na 0-5°C, lokálně dokonce pod bod mrazu.
V následujících 10 dnech modely sice očekávají vydatnější srážky, ale méně než se ještě před týdnem zdálo. Situace se přechodně zlepší ve vrstvě do 40 cm, ale na hlubší vrstvy to mít vliv nebude. To znamená, že dojde pouze ke krátkému zmírnění sucha, ale v horizontu 10 dnů se bude vracet do současného stavu.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď , ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden trochu zhoršila. V povrchové vrstvě jsou sledovány všechny stupně intenzity sucha. Pás extrémního sucha je sledován na severní a jižní Moravě a ve Slezsku, další oblast kde sucho zůstává ve výjimečném stavu je Krušnohoří. Hlubší sucho však zůstává také na Plzeňsku, na Novohradsku, v břeclavském výběžku a v Bílých Karpatech.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se trochu prohloubila. Výrazné až extrémní sucho se vyskytuje nadále v jižních Čechách, především na Písecku, Třeboňsku a na Jindřichohradecku, ale také ve Slezsku a v Karlovarským kraji.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 99 % území České republiky, na 13 % se vyskytuje extrémní sucho. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severních Čech a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj dobře (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického pokračoval na většině území s výjimkou několika lokalit, kde spadly srážky, pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 41 % stanic, v 10 až 50 cm je na 20 % stanic a v 50-100 cm na 15 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 6 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 12 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a v Čechách, nižší především v nížinách v severozápadních Čechách a na jižní a střední Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (3.5. – 9.5.2020) byly zaznamenány srážky hlavně v pondělí, kde pršelo prakticky na celém území republiky. V následujících dnech se pak objevovaly hlavně lokální bouřky s místy intenzivními srážkami, ale plošně méně významnými. Nejvíce srážek bylo tedy zaznamenáno na jihozápadě Čech a severovýchodě Moravy a to nejčastěji od 15-25 mm za týden. Na zbytku území pak jen do 10 mm za týden, nejméně pak na jižní Moravě a v závětrné straně Krušných hor. Po většinu týdne bylo spíše chladněji s maximy od 12-18°C. Od čtvrtka se pak začalo oteplovat a denní teploty šplhaly nad 20°C, místy i nad 25°C. Noční teploty po celý týden až na sobotu klesaly na 0-5°C, lokálně dokonce pod bod mrazu. Mírně větrnější počasí panovalo od úterý do čtvrtka.

Více informací

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.