Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 24. 07. 2022 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 17. 07. 2022 do neděle 24. 07. 2022 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (17.7. – 23.7.2022) nás zasáhl příliv velmi teplého vzduchu s malým výskytem srážek. Ty se objevily velmi lokálně ve čtvrtek a v sobotu a většinou šlo o bouřky. Na mnoha místech republiky vůbec nepršelo. Tam, kde se srážky objevily, tak to bylo nejčastěji do 10 mm za týden, při lokální bouřce se na pár místech objevily úhrny nad 20 mm. Maximální teploty vzduchu po většinu týdne dosahovaly hodnot přes 30 či dokonce 35°C. Příliv teplého vzduchu vrcholil ve středu a ve čtvrtek, kdy prakticky na celém území republiky se vyskytoval tropický den.
Výhled počasí na další období není stále příliš příznivý. Sice dojde k přechodnému snížení půdního sucha na konci tohoto týdne, ale poté by se měl stav opět zhoršovat. Dlouhodobé předpovědi se kloní spíše k nadprůměrným teplotám.

JAK PRACOVAT S MAPAMI?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vo0dy představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se oproti minulému týdnu výrazně zhoršila. Nejhlubší intenzitu sledujeme v západních Čechách, kde je sledováno počínající až výrazné sucho a poté na východní a jižní Moravě. V podstatě celá republika je zasažena suchem. Nejnižší intenzita sucha je sledována v okolí Prahy.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se prohloubila v místech, kde je sucho sledováno delší dobu, tedy v místech, kde nebyly sledovány intenzivní srážky v posledních týdnech. Jedná se o západní a severozápadní Čechy, částečně Vysočina, Polabí, Morava a Slezsko.
Aktuálně se sucho (počínající až extrémní) na území České republiky vyskytuje cca na 77 % území (půdní profil 0–100 cm), oproti minulém týdnu se zdvojnásobilo. Predikce pravděpodobnosti dosycení půdního profilu na příští dva měsíce je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na větší části území došlo k poklesu vlhkosti půdy ve vrstvě 0-50 cm, v 60-100 cm byly změny vlhkosti malé. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 22 % stanic, v 10 až 50 cm je na 27 % stanic a v 50-100 cm na 10 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 5 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 8 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na Šumavě, nižší na jihu Moravy, v severozápadních a východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (17.7. – 23.7.2022) nás zasáhl příliv velmi teplého vzduchu s malým výskytem srážek. Ty se objevily velmi lokálně ve čtvrtek a v sobotu a většinou šlo o bouřky. Na mnoha místech republiky vůbec nepršelo. Tam, kde se srážky objevily, tak to bylo nejčastěji do 10 mm za týden, při lokální bouřce se na pár místech objevily úhrny nad 20 mm. Maximální teploty vzduchu po většinu týdne dosahovaly hodnot přes 30 či dokonce 35°C. Příliv teplého vzduchu vrcholil ve středu a ve čtvrtek, kdy prakticky na celém území republiky se vyskytoval tropický den. Minimální teploty vzduchu byly dosti proměnlivé. Zpočátku týdne padaly i dost pod 10°C, ale postupně jsme pak během týdne zažili i tropické noci, kdy teplota neklesla pod 20°C. Větrnější dny byly ve středu, čtvrtek a v sobotu.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.