Relativní nasycení půdy
| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
| 0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita | ||||||||||||||||||
Aktuálny stav sucha na Slovensku
v nedeľu 11.8. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 4.8. do nedele 11.8. ráno)
Zásobenie pôdy vlahou a RELATÍVNE NASÝTENIE v povrchovej vrstve (0-40 cm) je najnižšie 20-30 % na juhu Podunajskej nížiny a lokálne aj na Dolnom Zemplíne. Nasýtenie v intervale 30-40 % je okrem Podunajskej a Východoslovenskej nížiny, aj na Dolnom Považí, Pohroní, Krupinskej planine a južnom Gemeri. V povrchovej vrstve je nasýtenie pod 50 % na približne 1/3 územia. V hlbšej vrstve (40-100 cm) je nasýtenie pod 10 % ojedinele na západnom Slovensku, a v intervale 10-20 % aj ojedinele na strednom a východnom Slovensku. V celom profile (0-100 cm) je nasýtenie len lokálne 10-20 % na juhu západného a stredného Slovenska. Nasýtenie pod 50 % je na takmer polovici územia.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
8. 4. 2024
Pavel Zahradníček na ČT24
Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).
-
4. 4. 2024
Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody
Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.
Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.
Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.
Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.
