Relativní nasycení půdy
Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita |
Aktuálny stav sucha na Slovensku
v nedeľu 20.9. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 13.9. do nedele 20.9. ráno)
Zásobenie pôdy vlahou a RELATÍVNE NASÝTENIE v povrchovej vrstve (0-40 cm) je lokálne pod 10 % na východnom Slovensku. Na západnom Slovensku sú hodnoty najnižšie ojedinele 10-20 %. Pod hranicou 50 % je nasýtenie na takmer 60 % územia. V hlbšej vrstve (40-100 cm) je ojedinele nasýtenie len 10-20 %. V celom profile (0-100 cm) je najnižšie nasýtenie 10-20 % v oblasti Slovenského krasu a lokálne aj na juhu stredného a západného Slovenska. Pod hranicou 50 % je nasýtenie na približne 2/5 územia.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
8. 4. 2024
Pavel Zahradníček na ČT24
Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).
-
4. 4. 2024
Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody
Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.
Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.
Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.
Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.