Deficit půdní vláhy [mm]


                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 30. 05. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 23. 05. 2021 do neděle 30. 05. 2021 ráno)


STAV PŮDNÍ VLÁHY je třetí týden v řadě na velmi dobré úrovni. V povrchové vrstvě (0–40 cm) převažuje i nadále stav lepší než je pro tuto dobu obvyklé. Převažuje stav +5 mm až 20 mm oproti obvyklé zásoby vody za dané období. Oproti předchozímu týdnu stav zásoby trochu klesl, ale i nadále jsme nad průměrem. Sledován je také neutrální stav (spíše ve středu republiky).
Stav půdní vláhy v hlubší vrstvě (40–100 cm) se minulý týden v podstatě nezměnil. Deficit nyní zůstává místy v severních Čechách, na střední Moravě, příp. v jižních Čechách. V dalších částech je stav lepší.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ převažuje na většině území normální vodnost vodních toků. Nadnormální vodnost se vyskytuje spíše na severní Moravě, místy na střední Moravě a místy ve středu republiky. Vysoké vodnosti z minulých týdnů postupně pomalu klesají.
V celém profilu do 1 m se k 30. 05. vyskytuje deficit na cca 3 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 25 % území je kladná odchylka o více jak 20 mm, na 2 % území dokonce o 40 mm.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.