Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 27.08.2019 do 18.09.2019


Česká republika, Slovensko i Rakouskou zaznamenaly nejteplejší léto v historii. Výrazně teplé počasí převládalo ve všech zájmových zemích i v průběhu tohoto sledovaného období. Teplé počasí urychlilo fenologický vývoj letních plodin, které jsou nyní v pokročilém stádiu. Počet horkých dnů (Tmax> 30°C) často překračoval obvyklé množství. V poslední srpnové a první zářijové dekádě převládalo výrazně teplé počasí s pozitivní tepelnou anomálií (např. v Chorvatsku naměřili až 40°C). Výrazné vlny veder byly zaznamenány v Itálii, Německu, Polsku, Rumunsku, Bělorusku a na Ukrajině. Přetrvávající sucho hlásí Francie, Německo, Polsko, Česká republika (severozápad), Belgie, Nizozemí a Bělorusko. Srážky byly různorodé. Podstatně nadprůměrné srážkové úhrny napadly pouze v Dánsku.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

23. 9. 2019
pro
BE
Belgie
Během zájmového období kolísaly teploty okolo dlouhodobého průměru, s výjimkou krátké, neobvykle pozdní teplotní vlny na konci srpna. Teploty v první zářijové dekádě byly několik dní výrazně nižší než obvykle. Srážky byly ve většině regionů poněkud podprůměrné, s největšími schodky v severozápadním Belgii. Podmínky byly pro plodiny příznivé. Vedra byla příliš krátká a slabá na to, aby způsobila významné škody, ale ne natolik, aby se zlepšil celkový průměrný výnos cukrové řepy, brambor, kukuřice na zrno a silážní kukuřice. V oblastech, kde byl dostatek vody, jsou plodiny v dobrém stavu. V oblastech, kde tomu tak nebylo, se očekává velmi nízký výnos. Vzhledem k tomu, že vodní bilance byla i nadále negativní a většina dešťových srážek napadla v první polovině srpna, je úroveň půdní vlhkosti výrazně pod dlouhodobým průměrem (nejvýrazněji v západní a jižní Belgii). Sucho by mohlo mít další negativní dopad na výnos. Prognózy výnosů zůstávají v podstatě nezměněny. Odpovídají pětiletému průměru.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 20. 1. 2021

    Loňské srážky byly jako na houpačce, střídaly se extrémy

    Počasí v loňském roce lze popsat jako střídání extrémů. Zatímco leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen byly nadprůměrné. Normální byl pouze květen. Podle odborníků z projektu InterSucho srážková houpačka neuškodila krajině, avšak pro zemědělství znamenala řadu problémů. Celkový roční srážkový úhrn 761 milimetrů řadí rok 2020 mezi srážkově nadnormální, řekl ČTK Zdeněk Žalud, který v projektu zaštiťuje adaptaci na klimatickou změnu a sucho.
    Celý článek se zhodnocením roku 2020 k přečtení na ČTK ZDE.

    Zpráva byla převzata i dalšími médii:
    ekolist.cz
    enviweb.cz
    agris.cz.

  • 1. 1. 2021

    Pršelo nejvíc za deset let. A přece jenom lehce nad průměr, řekli vědci

    Česko zůstává ve vláhovém deficitu. Z dlouhodobého hlediska chybí v krajině asi 300 milimetrů srážek. Sucho zesilují především vzrůstající teploty.
    Nejdřív pětisetleté sucho, pak – s nadsázkou – šest propršených měsíců. V Česku se uzavírá nejdeštivější rok za poslední dekádu.

    V průměru napršelo mezi 700 a 800 milimetry srážek. Takové úhrny meteorologové zaznamenali naposledy v roce 2010. „Tehdy spadlo ještě minimálně o 100 milimetrů za rok více než letos,“ řekl pro Seznam Zprávy klimatolog Pavel Zahradníček z portálu intersucho.cz.

    Celý článek k přečtení pro seznamzpravy.cz ZDE.