Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2023 do 12.06.2023

 

Zájmové období bylo charakteristické teplotními i srážkovými anomáliemi a nadprůměrnou úrovní radiace. První polovina května, v některých zemích první (případně druhá i třetí) květnová dekáda, byla chladnější než obvykle, např. Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko – to zaznamenalo jedno z nejchladnějších období od roku 1991 (od 1. do 20. května). V důsledku toho bylo vzcházení letních plodin, které již byly ovlivněny pozdním výsevem, nepříznivě pomalé. Srážky byly prostorově velmi variabilní. Některé země hlásí jejich velký nadbytek, a to např. Maďarsko či Itálie, kde naměřili rekordně vysoké srážkové úhrny (od roku 1979) či zaznamenali přívalové a lokálně ničivé srážky doprovázené kroupami a s tím spojené lokální povodně a velký tlak chorob – zejména u ozimů. Jiné země (např. Dánsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina) hlásí srážkový deficit s rekordně nízkými úhrny a s tím spojený zhoršující se deficit půdní vláhy. Často je zmiňováno, že velikosti výnosů se budou hodně odvíjet od toho, kolik srážek napadne v následujících týdnech.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

 

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

19. 6. 2023
pro
BY
Bělorusko
Po chladnější první květnové dekádě se teploty přiblížily průměrným podmínkám, což vedlo k celkovému deficitu v součtu teplot kolem 10%. Ve střední a východní části země nebyly od začátku května zaznamenány žádné významné srážky, zatímco na západě bylo pozorováno pouze několik srážek (> 5 mm/den). Úhrny srážek byly v celé zemi výrazně pod průměrem, v rozmezí od -50 % na západě do -80 % ve středu a na východě. Deficity srážek ve spojení s rostoucími teplotami a nadprůměrnou kumulativní globální radiací vedly k postupnému snižování úrovně vlhkosti půdy, zejména ve středním a východním Bělorusku. Fenologický vývoj ozimé pšenice odpovídá sezónním průměrům a aktuálně je ve fázi plnění zrna. Podmínky ozimých plodin se v celé zemi liší, což odráží rozptýlené srážky. Akumulace biomasy ozimé pšenice ztratila na síle a nyní se blíží sezónnímu průměru na severozápadě (region Grodno) a pod průměrem ve středu a jihovýchodě. Pouze na jihozápadě (oblast Brest) zůstávají odhady biomasy nadprůměrné. Analýza dálkového průzkumu Země založená na fAPAR ukazuje na mírně nadprůměrný vývoj porostu na západě, zatímco ve zbytku země je vývoj podprůměrný. Po opožděném setí se letní plodiny vyvíjejí v souladu s průměrnou sezónní časovou osou. Nedostatek deště však ovlivnil brzký růst letních plodin v oblastech Minsk, Mogilev a Vitebsk, kde je akumulace biomasy a vývoj indexu listové plochy pod normální úrovní. Prognóza výnosu ozimé pšenice byla snížena kvůli suchým podmínkám během kvetení a plnění zrna; prognóza výnosů kukuřice se také snížila.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 3. 2024

    V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné

    Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
    Celý článek k přečtení pro irozhlas.cz ZDE

  • 4. 3. 2024

    Setkání reportérů Intersucha a Agrorisku ve Větrném Jeníkově

    Dne 29. 2. 2024 proběhl v KD Větrný Jeníkov seminář spolupracovníků portálů Intersucho a Agrorisk s názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti.
    Úvodní část semináře byla zaměřena na vývoj a dopady změny klimatu v ČR, klimatologické zhodnocení roku 2023 a současné zimy. Druhá, odborná část, se soustředila na klimaticky šetrné zemědělství a přinesla témata jako je regenerativní zemědělství, agrolesnictví či precizní zemědělstí.
    Semináře se zúčastnilo 130 hostů z řad reportérů a uživatelů portálu Intersucho a také zástupci zemědělských organizací, státní správy a dalších organizací. Úvodní slovo přednesli
    doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.), prof. Dr. Ing. Jan Mareš (Mendelova univerzita v Brně), prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně), Ing. Jan Záměčník (Jihomoravský kraj), Ing. František Pavlík, Ph.D. (Státní pozemkový úřad), Ing. Aleš Kendík (Ministerstvo zemědělství), RNDr. Petr Kubala (Povodí Vltavy, s.p.) a Ing. Miroslav Skřivánek, Ph.D. (Ministerstvo zemědělství).

    Informace byly převzaty i do médií, např.: ČTK, ČT24, ČT24, Ekolist. Ekolist
     

    Prezentace ke zhlédnutí:
    Změna klimatu – vývoj a dopady (prof. Zdeněk Žalud)
    Jaké bylo počasí v roce 2023 a byla uplynulá zima tuhá či mírná? (Mgr. Pavel Zahradníček)
    Jaká může být role zemědělství a lesnictví při řešení příčin změn klimatu? (prof. Miroslav Trnka)
    Může být konvenční zemědělství klimaticky šetrné? (doc. Vladimír Smutný)
    Praktické aspekty přechodu na regenerativní zemědělství (Ing. Karel Klem)
    Agrolesnictví – produkční stromy v zemědělské krajině, VIDEO - © Profi Press, (Jiří Michalisko)
    Hospodaření na nevyrovnaných pozemcích metodami precizního zemědělství (doc. Vojtěch Lukas)