Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě


Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.06.2020 do 20.07.2020

 

Od začátku června panovalo nestabilní počasí charakteristické hojnými nadprůměrnými srážkovými úhrny. Srážky byly nerovnoměrně rozloženy. Většina srážek spadla v průběhu června. V druhé červencové dekádě byly na některých místech pozorovány velmi intenzivní srážky, mnohdy ve formě bouřek, někdy s krupobitím a silným větrem, které mohly vést k lokálním záplavám, poškození plodin, zpozdily začátek sklizně a pravděpodobně snížily kvalitu zrna. Tyto deště částečně nebo úplně doplnily půdní vlhkost, která se nyní téměř ve všech zemích dostala na uspokojivou úroveň, což prospělo hlavně letním plodinám. Akumulace biomasy se začala po jarním suchu, které brzdilo počáteční fáze růstu, obnovovat. To se odráží v prognóze výnosu u kukuřice, cukrové řepy a brambor. Převládající mírné povětrnostní podmínky (dostatečný přísun vody a mírné teploty) byly obecně příznivé i pro pšenici ozimou, prodloužily fázi plnění zrna a zmírnily další ztráty výnosů. Negativní dopad sucha je však stále na mnoha polích patrný.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

27. 7. 2020
pro
HU
Maďarsko
Zájmové období (1. června - 20. července) bylo charakteristické téměř průměrnými teplotními podmínkami, i když začátkem června a v polovině července bylo chladněji než obvykle. Nadprůměrné teploty se většinou vyskytovaly mezi 25. červnem a 11. červencem. Počet horkých dnů (Tmax> 30°C) zůstal pod 10, a to i v nejteplejších jižních a východních oblastech, kde byly horké dny rozptýleny mírnými dny. Od začátku června se, po velmi suchém jaru, výrazně zvýšila srážková tendence, která v druhé červnové dekádě způsobila lokální povodně a záplavy. Od té doby srážky zůstaly ve východní polovině Maďarska hojné, zatímco v západních regionech byly mírnější. Během zájmového období byly celkové úrovně srážek mezi 70 mm a 220 mm. Silné dešťové bouře způsobily zpoždění zrání zimních plodin, poškození porostů a způsobily ztráty na sklizni, především u řepky, ale byly ovlivněny také zimní obiloviny. Příliš vlhké ornice ztěžovaly na několika místech jak začátek, tak i postup sklizně. Navíc časté deště budou mít pravděpodobně negativní vliv na kvalitu zrna. Letní plodiny, které zažily méně než optimální (chladný a suchý) začátek vegetačního období, těží z příznivého stavu vody a teplotních podmínek, které začaly na začátku června. Koncem června začaly kvést slunečnice a v polovině července začala kvést kukuřice, což je pro obě plodiny trochu pozdě. Obsah půdní vlhkosti je v současné době nadprůměrný a poskytuje přiměřené podmínky pro kukuřici a slunečnice, která je v období květu, což je zásadní pro tvorbu výnosu. Snímky dálkového průzkumu Země také potvrzují vysokou fotosyntetickou aktivitu. Prognózy výnosu zimních plodin byly revidovány směrem dolů pod pětiletý průměr, zatímco již pozitivní výhled letních plodin se mírně zlepšil.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 25. 11. 2020

    Dlouhodobé sucho v Česku je dočasně zažehnané

    Sucho, s nímž se Česká republika v posledních letech dlouhodobě potýkala, je momentálně minulostí. Srážkově nebývale bohatý říjen i celkové rozložení srážek v průběhu letošního roku zapříčinily, že v posledních dvou měsících je situace normální.
    Celý článek vycházející z dat portálu intersucho.cz k přečtení na novinky.cz ZDE.

  • 10. 11. 2020

    Co může za barevnou krásu podzimního listí

    „Zbarvování i opad listů patří podobně jako třeba rašení nebo kvetení mezi tzv. fenofáze, tedy zevně dobře rozpoznatelné, každoročně se opakující projevy vývinu nadzemních orgánů rostlin, závislé na vnějších podmínkách,“ říká fenoložka Lenka Bartošová z CzechGlobe. Proč se na podzim z korun stromů vytrácí letní sytě zelená? Co způsobuje barevnou proměnu? A jak to, že se listy před zimou postupně odporoučí k zemi?

    Celý článek k přečtení na avcr.cz ZDE.