Rakousko
Celkově bylo zájmové období relativně mírné. Nejnižší teploty pod -8 °C se vyskytly pouze jednou během chladného období na konci prosince, které se jinak vyznačovalo teplotami kolem normálních hodnot. Leden začal teplotami dosahujícími až 10 °C s následným kolísáním kolem dlouhodobého průměru během druhé dekády měsíce. Poslední lednová dekáda a většina února byly v porovnání s průměrem teplejší. Na konci zájmového období následovaly teploty podprůměrné. Srážky se od začátku zimy pohybují kolem dlouhodobého průměru s výjimkou severovýchodního Rakouska, kde byl pozorován mírný srážkový deficit. Přesto jsou zásoby půdní vláhy na začátku vegetačního období obecně uspokojivé. Prognóza výnosu ozimých plodin je v současné době v souladu s dlouhodobým trendem.

Bosna a Hercegovina
data nejsou dostupná

Belgie
Po většinu zájmového období byly teploty nadprůměrné. Kolísání teplot bylo relativně malé, s výjimkou krátkého chladnějšího období na konci prosince, po kterém následovalo několik dní výrazně teplejších než obvykle. Mrazy byly mnohem vzácnější než obvykle. Minimální teploty během nejchladnějších dnů zůstaly ve většině regionů nad -5 °C. Srážky, s častými a vydatnými úhrny v únoru, se blížily průměru. Měsíce leden a březen byly suché. Ozimům prospěly mírné teploty a slunečné a suché březnové podmínky vytvořily příznivé půdní a terénní podmínky pro zemědělce (aplikace hnojiv, jarní výsevy). Očekává se, že plocha osetá jarní pšenicí a jarním ječmenem bude vyšší, než se původně plánovalo, kvůli nedávnému prudkému nárůstu cen obilovin. Současné prognózy výnosů plodin odpovídají historickým trendům.

Bulharsko
Od začátku prosince v Bulharsku panovalo mírné počasí s nadprůměrnými teplotami vzduchu (+2 °C). Na severozápadě země byly lokálně zaznamenány nárůsty teploty o 2 °C až 4 °C. Plodiny ukončily vegetační klid na konci února. Srážkové úhrny byly blízké sezónnímu průměru v severních regionech a výrazně nadprůměrné (až +30 %) v jižních a pobřežních regionech. Dešťové srážky byly během zájmového období rovnoměrně rozloženy, i když v prosinci a od konce února byly obzvláště vydatné a doplňovaly obsah půdní vlhkosti. Celkově jsou ozimé plodiny v dobrém stavu, ale navzdory vysokým teplotám se fenologický vývoj stále opožďuje kvůli pozdním výsevům, vlhkému počasí a neoptimálním půdním podmínkám, které v říjnu ztěžovaly polní práce. Současné prognózy výnosů plodin odpovídají historickým trendům.

Bělorusko
Na začátku a na konci prosince panovaly chladnější podmínky, kdy chladná období vedla k poklesu teplot pod -18 ℃, zatímco druhá prosincová dekáda byla teplejší než průměr. Měsíce leden a zejména únor byly charakteristické nadprůměrnými teplotami, přerušovanými krátkými chladnými obdobími ve dnech 11. až 13. ledna a 4. února, kdy minimální teploty lokálně klesly pod -20 ℃. Časté a rovnoměrně rozložené srážky vedly k průměrným srážkovým úhrnům, takže zásoby vláhy jsou pro začátek vegetačního období dostatečné. Vzhledem k mírné zimě nebyla pšenice ozimá poničena mrazem. Prognóza výnosů na začátku sezóny je v souladu s historickými trendy.

Česká republika
Celkově bylo zájmové období relativně mírné. Nejnižší teploty pod -8 °C se vyskytly pouze jednou během chladného období na konci prosince, které se jinak vyznačovalo teplotami kolem normálních hodnot. Leden začal teplotami dosahujícími až 10 °C s následným kolísáním kolem dlouhodobého průměru během druhé dekády měsíce. Poslední lednová dekáda a většina února byly v porovnání s průměrem teplejší. Na konci zájmového období následovaly teploty podprůměrné. Srážky se od začátku zimy pohybují kolem dlouhodobého průměru s výjimkou jihovýchodu, kde byl pozorován mírný srážkový deficit. Přesto jsou zásoby půdní vláhy na začátku vegetačního období obecně uspokojivé. Prognóza výnosu ozimých plodin je v současné době v souladu s dlouhodobým trendem.

Švýcarsko
data nejsou dostupná

Německo
Zima se vyznačovala vyššími teplotami. V porovnání s průměrným rokem se vyskytlo o 20 dní více, kdy nebyl mráz. Tolerance vůči mrazu je tedy spíše slabá. Plodiny jsou na mráz náchylné - jak bylo vidět na začátku března. Vzhledem k nepřítomnosti extrémních mrazů jsou ozimy v dobrém stavu. Pokračující nadprůměrné teploty podporují škůdce, což by mohlo později vést ke zvýšenému tlaku. Zatímco prosinec byl v průměru suchý měsíc, leden přinesl srážky, a to především ve středním Německu. V únoru byly na severu a severozápadě země srážky bohaté s měsíčními úhrny nad 100 mm. Na jihu byly zaznamenány pouze průměrné srážky. Od 1. března déšť opět chybí. Zatímco na jihu země se objevují poněkud sušší oblasti, jinde jsou zásoby půdní vody dobré. Nyní probíhají přípravy na jarní výsev.

Dánsko
Zima byly teplejší než obvykle s výjimkou výrazného chladného období, které bylo zaznamenáno během poslední prosincové dekády. Po vlhkém začátku zimy se toto období vyznačovalo menším množstvím srážek, a to až do poloviny února, poté se hodnoty zvýšily nad průměr v důsledku vydatných srážek. Zimní plodiny těžily z mírného zimního počasí, které napomáhalo brzkému opětovnému růstu. Zemědělské postupy prováděné v předjaří jsou v plném proudu, pole se hnojí. Setí jarního ječmene začíná začátkem března. Díky slunečným povětrnostním podmínkám, které panují od začátku března, se setí jarních plodin zahájilo i na polích, kde silné srážky vytvořily koncem února pro polní práce nepříznivé vlhké podmínky. Současné prognózy výnosů plodin odpovídají historickým trendům.

Francie
Zima byla sušší než obvykle. V západní a jižní části země byly pozorovány výrazné negativní srážkové anomálie. V průběhu zájmového období převládaly teploty 1°C teplejší - v porovnání s dlouhodobým průměrem. Výjimečně teplých 10 dní nastalo kolem nového roku. Teploty v únoru byly v průměru 2 °C nad dlouhodobým průměrem. Nebylo zaznamenáno poškození mrazem. Relativně suché podmínky nezpůsobily na ozimých plodinách ve fázi vegetačního klidu žádné škody. Ve zvláště dobrém stavu jsou pšenice ozimá i ječmen ozimý. Řepka je také v dobré kondici. Relativně suchá zima jí prospěla. Tvrdá pšenice, pěstovaná na jihu země, je kvůli suchu mírně pozadu. Zatím bylo zaseto kolem 76 % jarních obilovin, což je v souladu s předchozími roky. Současné prognózy výnosů plodin odpovídají historickým trendům.

Maďarsko
Zatímco prosinec byl na západě, jihu a východě Maďarska deštivější než obvykle, ve středu země byly zaznamenány pouze průměrné srážky. Od ledna se srážkový deficit objevuje ve všech zemědělských regionech, kde bylo pozorováno kolem nebo méně než 50 % sezónních srážek. Leden byl velmi suchý, zejména ve středu a na severu země. Ani únorové srážkové úhrny nedoplnily půdní vlhkost na dostatečnou úroveň. První březnová dekáda zůstala opět suchá. Od středu na východ země je deficit vláhy znepokojivý, zatímco v západním Maďarsku – stejně jako podél jižní a východní hranice – je deficit omezený díky vydatným srážkám, které se vyskytly začátkem zimy. Teploty byly nadprůměrné, a to o 1,25 °C. Konec roku byl teplotně mírný. Druhá lednová dekáda byla chladnější než obvykle. Celý únor byl naopak v porovnání s dlouhodobým průměrem teplejší. Poškození mrazem nebylo zaznamenáno, avšak vývoj ozimých plodin se blíží normálu pouze na západě. Ve středu a severovýchodě země se již projevuje sucho (dohánění růstového deficitu vegetace bude záviset na srážkách v březnu a dubnu). Na západě země začal jarní výsev obilovin a na východě se může zpozdit. Současné prognózy výnosů plodin odpovídají historickým trendům.

Itálie
Srážkové úhrny nedosahují ani 20 % dlouhodobého průměru. V regionech severozápadní Itálie tak plodiny čelí suchu. Severovýchodní regiony, kde jsou srážkové úhrny o 50 až 80 % pod průměrem, jsou jen o něco méně suché. Bylo by zapotřebí srážek, aby se zabránilo snížení výnosového potenciálu, podpořila se aplikace hnojiv a zlepšily podmínky pro setí kukuřice. Nízká sněhová pokrývka v Alpách je prvořadým problémem a ovlivní doplňování řek a jezer. Ty jsou již hluboko pod svou průměrnou kapacitou. Řeka Po je na nejnižší úrovni za posledních 30 let. Ve středních a jižních oblastech byla zima také sušší než obvykle (např. Sicílie). V ostatních hlavních zemědělských oblastech, kde se pěstuje tvrdá pšenice (např. Puglia a Marche) byla zima průměrná. Ve všech těchto regionech mělo prudké ochlazení teplot od 20. února za následek neoptimální podmínky pro růst obilovin, který byl již zpožděný kvůli pozdním výsevům. Pokud se podmínky v nadcházejících týdnech zlepší, výnosy by stále mohly být průměrné. Prognózy výnosů plodin zatím odpovídají historickým trendům.

Litva
Během zájmového období převládaly mírné teploty. Chladné anomálie byly registrovány během první a poslední prosincové dekády, první poloviny ledna a několik dní na začátku února. Srážky se až do ledna blížily k průměru, v únoru průměr překročily. Plodiny přečkaly, s omezeným tlakem chorob, zimní období v dobrých podmínkách. Některá pole však byla po vydatných únorových deštích zatopena, i když to neovlivnilo práci na poli. Informace dálkového průzkumu naznačují, že opětovný růst po zimě zatím nezačal. Aktuální prognózy výnosů odpovídají historickým trendům a průměru.

Moldavsko
data nejsou dostupná

Černá hora
data nejsou dostupná

Holandsko
Po většinu zájmového období byly teploty nadprůměrné. Kolísání teplot bylo relativně malé, s výjimkou krátkého chladnějšího období na konci prosince, po kterém následovalo několik dní výrazně teplejších než obvykle. Mrazy byly mnohem vzácnější než obvykle. Minimální teploty během nejchladnějších dnů zůstaly ve většině regionů nad -5 °C. Srážky, s častými a vydatnými úhrny v únoru, se blížily průměru. Měsíce leden a březen byly suché. Ozimům prospěly mírné teploty a slunečné a suché březnové podmínky vytvořily příznivé půdní a terénní podmínky pro zemědělce (aplikace hnojiv, jarní výsevy). Očekává se, že plocha osetá jarní pšenicí a jarním ječmenem bude vyšší, než se původně plánovalo, kvůli nedávnému prudkému nárůstu cen obilovin. Současné prognózy výnosů plodin odpovídají historickým trendům.

Polsko
Prosinec byl charakteristický teplotními podprůměry. Chladné období během poslední prosincové dekády mělo lokálně za následek minimální teploty s hodnotami pod -15 °C. Naopak leden a zejména únor byly podstatně teplejší než obvykle s teplotami přesahujícími dlouhodobý průměr o 2 °C až 4 °C. Časté srážky vedly k průměrným nebo nadprůměrným srážkovým úhrnům a vytvořily pro začátek vegetačního období dostatečné zásoby půdní vody. Lokálně byly ornice dokonce příliš vlhké, což zhoršovalo polní práce. Stav ozimých plodin je obecně dobrý. Prosincové mrazy nezpůsobily na ozimých plodinách žádné velké škody, plodiny byly dostatečně chráněné sněhovou pokrývkou. Teplejší únor vyvolal brzký růst ozimých plodin a způsobil, že rostliny byly na mráz náchylné. Mírné a vlhké podmínky v únoru navíc podpořily zvýšený tlak houbových chorob. Prognóza výnosů na začátku sezóny je celkově pozitivní a v souladu s historickými trendy.

Rumunsko
Chladný a mokrý začátek sezóny v říjnu brzdil výsev ozimů. To mělo za následek zpoždění vývoje plodin před začátkem zimy. Od prosince 2021 do února 2022 panují na většině území nadprůměrné teploty, nejvýrazněji v jižní a východní části s teplotami až 4 °C nad průměrem. V důsledku toho nebyly ozimé plodiny vystaveny žádným silným mrazům. Očekává se částečná kompenzace opožděného vývoje a obnovení vegetativního růstu. Od začátku března byl zaznamenán výrazný pokles teplot. Od začátku roku bylo zejména na východě země zaznamenáno až o 80% méně srážek. K udržení potenciálu výnosu jsou tedy nutné srážky.

Srbsko
data nejsou dostupná

Slovensko
Celkově bylo zájmové období relativně mírné. Nejnižší teploty pod -8 °C se vyskytly pouze jednou během chladného období na konci prosince, které se jinak vyznačovalo teplotami kolem normálních hodnot. Leden začal teplotami dosahujícími až 10 °C s následným kolísáním kolem dlouhodobého průměru během druhé dekády měsíce. Poslední lednová dekáda a většina února byly v porovnání s průměrem teplejší. Na konci zájmového období následovaly teploty podprůměrné. Srážky se od začátku zimy pohybují kolem dlouhodobého průměru s výjimkou západního Slovenska, kde byl pozorován mírný srážkový deficit. Přesto jsou zásoby půdní vláhy na začátku vegetačního období obecně uspokojivé. Prognóza výnosu ozimých plodin je v současné době v souladu s dlouhodobým trendem.

Slovinsko
Teploty v průběhu zájmového období byly mírně nad sezónním průměrem. Počet velmi chladných dnů (< -8 °C) byl výrazně nižší než obvykle a nedošlo k žádnému úhynu mrazem. Průměrné zimní teploty v prosinci a lednu byly přerušeny mírným obdobím kolem konce roku s denními průměry nad 10 °C. Únor byl převážně o 2 až 4 °C teplejší než sezónní hodnoty, zatímco na začátku března teploty klesly k podprůměrným podmínkám. Během zájmového období byl pozorován značný deficit srážek, přičemž úhrny srážek byly přibližně 50 %. Zejména leden a únor zůstaly suché, s výjimkou jediného srážkového úhrnu kolem 5. ledna. Kvůli nedostatku srážek nebyla doplňována půdní vláha, což se mohlo stát limitujícím faktorem pro jarní dorůstání ozimů. Současný výhled výnosů nicméně odpovídá trendům, ale pokud v příštích týdnech převládne sucho, jsou pravděpodobné negativní dopady na plodiny.

Ukrajina
Začátek podzimu byl chladný. Od začátku listopadu do konce února převládaly teploty s měsíčními průměry 2 až 4 °C nad dlouhodobým průměrem. Na začátku března se teploty vrátily na sezónní úroveň. Vzhledem k nepřítomnosti extrémních mrazů neexistuje žádné nebo je velmi nízké riziko poškození ozimých plodin mrazem. Po suchém podzimu následovaly v prosinci vydatné srážky. Leden a únor byl sušší než obvykle, a to hlavně v jižní a střední části země, nejvýrazněji v oblastech Oděsa a Mykolajiv, zatímco na zbytku území se vyskytovaly průměrné srážkové úhrny. V první březnové dekádě byly v hlavních zemědělských oblastech zaznamenány nadprůměrné srážky, což umožňuje zachovat výnosový potenciál ozimých plodin. V tuto chvíli odpovídají prognózy výnosů trendům.

Klikni na stát…