Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.03.2021 do 25.04.2021

 

Zájmové období (od 1. březen do 25. dubna) bylo charakteristické velkými teplotními výkyvy. Všechny sledované země zaznamenaly minimálně dvě studené vlny (březen a první dubnová dekáda), při kterých teploty na některých místech v noci klesly až pod – 10 °C (Slovinsko, Bulharsko, Bělorusko) a zpomalily tak vývoj a růst plodin (lokálně mohly poškodit řepku a ovocné stromy), které byly po mírné zimě převážně v pokročilém stádiu vývoje. Navzdory tomu se ozimým plodinám daří dobře. Rozložení srážek je velmi variabilní. Některé země hlásí nedostatek (např. Francie, jih Německa, Itálie, Maďarsko, Chorvatsko), jiné země naopak přebytek (např. Rumunsko, Bulharsko). Výsevy většiny jarních obilovin probíhá nebo byl dokončen v optimálním čase. Prognózy výnosů odpovídají historickým trendům.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

27. 4. 2021
pro
FR
Francie
V průběhu zájmového období byl pozorován výjimečný teplotní kontrast: výrazná teplá anomálie s maximálními teplotami dosahujícími 31. března 23. až 25 °C, kterou 6. a 7. dubna vystřídala náhlá chladná vlna s minimálními teplotami dosahujícími -3 až -7 °C. Další vlna chladného počasí, kdy teplota klesla několik nocí pod 0 °C, způsobila rostlinám stres. Kromě toho je pozorován dešťový deficit, který je zvláště výrazný v jižní polovině země (50% pod dlouhodobým průměrem), což zhoršuje již zaznamenaný deficit v nejjižnějších oblastech (Akvitánie, Midi-Pyrénées, Languedoc-Roussillon). Vlny chladného počasí podstatně zasáhly ovocné stromy a vinice, které byly po konci teplého března v pokročilém stádiu vývoje. Očekává se, že dopad na plodiny na orné půdě bude mírnější. Nejvíce zasaženými plodinami jsou především raně zasetá cukrová řepa, která vzešla za dobrých podmínek. Zde se očekává, že se některé plodiny budou muset zaorat. Částečně reverzibilní dopady se očekávají u řepky ozimé, protože nejranější odrůdy již začínaly kvést. Prognóza výnosů byla revidována směrem dolů. Pšenice tvrdá také trpěla chladným počasím - v jižních oblastech byla místně ovlivněna úrodnost rostlin. Nedostatek deště po první aplikaci hnojiva navíc snižuje dostupnost dusíku. Očekává se, že poškození měkké pšenicí a ječmenem ozimého bude minimální. Vysetý ječmen jarní těžil z dobrých podmínek, ačkoli mráz poškodil nově vytvořené listy. Nízké teploty také zpomalily časné výsevy kukuřice na zrno.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 24. 6. 2022

    Prezentace na konferenci Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR

    23. června 2022 se v Praze konala konference Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR pořádaná Radou vlády pro vědu a výzkum, Ministerstvem životního prostředí a Akademií věd ČR.


    Odborníci z Akademie věd ČR na konferenci představili své návrhy na opatření, která by měla snížit společenské dopady postupující globální změny klimatu, a to včetně konkrétních výzkumných projektů. Ty by do budoucna měly Česko připravit na významné výkyvy počasí od extrémních teplot přes sucho, silné bouře anebo záplavy.

    Do konference, kterou zahájily Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace a Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd, se aktivně zapojili také vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. S hlavní přednáškou prvního bloku konference, která byla věnována příčinám a projevům klimatické změny, vystoupil Miroslav Trnka. Do následující panelové diskuze se spolu s ním zapojil také Zdeněk Žalud.

    Po přednášce Anny Hubáčkové, ministryně životního prostředí, věnované dopadům klimatické změny, adaptacím a mitigaci, vystoupil v druhém bloku konference Michal V. Marek, který se věnoval roli základního výzkumu a transferu výsledků do praxe.

    V průběhu konference, na níž se role moderátora zhostil Jan Krejza z CzechGlobe, byly dále představeny výzkumné projekty a inovativní české podniky přispívající k řešení klimatické změny.

     Odkaz na záznam konference ZDE a ZDE

     

  • 22. 6. 2022

    Pavel Zahradníček hostem v Dobrém ránu na ČT3

    Pavel Zahradníček komentoval téma sucho a klimatickou změnu v pořadu Dobré ráno.
    Rozhovory ke zhlédnutí na ČT24 ZDE (27:20, 56:02, 1:36:00)