Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015
- bez rizika sucha
- S0 snížená úroveň půdní vláhy
- S1 počínající sucho
- S2 mírné sucho
- S3 výrazné sucho
- S4 výjimečné sucho
- S5 extrémní sucho
Aktuálny stav sucha na Slovensku
v nedeľu 20.5. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 13.5. do nedele 20.5. ráno)
Mapa intenzity sucha vyjadruje porovnanie aktuálneho nasýtenia pôdy s rovnakým obdobím za posledných 50 rokov a hodnotí mimoriadnosť vzniknutej situácie.
Miera INTENZITY SUCHA (porovnanie aktuálneho stavu s obvyklými podmienkami v rovnakom období v priebehu rokov 1961-2010) v povrchovej vrstve dosahuje úroveň výrazného sucha v Slovenskom Rudohorí a na Gemeri. Približne polovica plochy Slovenska je už bez rizika, takže situácia sa v tejto vrstve podstatne zlepšila. V hlbšej vrstve sa veľké zmeny neudiali. Extrémne sucho stále pokračuje na severe, severozápade, krajnom východe, či v Slovenskom Rudohorí. V celom pôdnom profile je výrazné až výnimočné sucho stále na severozápade, v oblasti Žiliny, ďalej zasahuje veľkú časť Slovenského Rudohoria, najmä Revúcku vrchovinu, Sihliansku a Muránsku planinu. Výnimočné sucho je aj v belianskej časti Tatier, Levočských a Volovských vrchoch. Bez rizika sucha je najmä Zemplín, ale aj Abov, Veľká Fatra a okolie, a krajný juhozápad.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
8. 4. 2024
Pavel Zahradníček na ČT24
Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).
-
4. 4. 2024
Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody
Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.
Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.
Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.
Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.