Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

 Graf vývoja intenzity sucha za posledných 12 týždňov v profile 0–100 cm. V grafe sú zobrazené všetky stupne intenzity sucha a ich priestorové pokrytie v % na celom území Slovenska.

PREDPOVEĎ INTENZITY SUCHA A RELATÍVNEHO NASÝTENIA NA 10 DNÍ

Aktuálny stav sucha na Slovensku

v nedeľu 4.6. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 28.5. do nedele 4.6. ráno)

 

Zásobenie pôdy vlahou a relatívne nasýtenie v povrchovej vrstve (0-40 cm) pokleslo na väčšine územia pod hranicou 50 %. Na Záhorí je najnižšie nasýtenie 10-20 %, na Zemplíne to je 20-30 %. V hlbšej vrstve (40-100 cm) je najnižšie nasýtenie 20-30 % v západnej časti Podunajskej nížiny a lokálne aj na Zemplíne. V celom pôdnom profile (0-100 cm) je na juhozápadnom Slovensku nasýtenie prevažne 30-40 %, lokálne znížené až na 20-30 %. Na Dolnom Zemplíne je to prevažne 40-50 %, lokálne len 10-20 %.

Miera intenzity sucha v celom pôdnom profile (porovnanie aktuálneho stavu s obvyklými podmienkami v rovnakom období v priebehu rokov 1961 – 2010) je na úrovni mierneho až výrazného sucha ojedinele na severe stredného Slovenska a lokálne aj na severe východného Slovenska. Najhoršia situácia je na Orave, Hornom Považí a Kysuciach. Nedostatok zrážok je aj v tatranskej oblasti. V povrchovej vrstve je výrazné sucho až na 5 % územia, a to prevažne na strednom a východnom Slovensku. Výnimočné až extrémne sucho je lokálne na Orave. V hlbšej vrstve je ešte situácia priaznivá a mierne až výrazné sucho je len lokálne v horských oblastiach.

Deficit pôdnej vlahy je na približne polovici územia v intervale -20 až -5 mm. Deficit od -40 až -60 mm je lokálne len na Orave. Normálne podmienky sú na približne 30 % územia. Nadbytok vlahy je lokálne na Spiši a Liptove +20 až +40 mm.

Popis meteorologických prvkov v uplynulom týždni a ich vplyv na vývoj sucha:
V týždni od 29.5. do 4.6.2023 bolo bez zrážok na Dolnom Zemplíne, ojedinele na Spiši, Kysuciach a Orave. Najvyšší úhrn bol na juhu Podunajskej nížiny, do 20 mm. Po väčšinu týždňa prevažovalo slnečné počasie s nízkou relatívnou vlhkosťou a vysokými hodnotami slnečného svitu a výparu. Najvyššia teplota bola do 29 °C na juhu územia. Najnižšie klesla teplota na -1 °C v Slovenskom raji a na Zamagurí. Týždenná suma výparu bola najvyššia 40,6 mm v Košiciach a najnižšia 28,4 mm v Podolínci a Banskej Štiavnici.


 

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.