Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 14. 7. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 7. 7. 2019 do neděle 14. 7. 2019 ráno)


Shrnutí:

V uplynulém týdnu (7.7 – 13.7.2019) k nám většinou proudil chladnější a vlhčí vzduch od severozápadu. Srážek bylo nejvíce spojeno s přechodem tlakové níže od čtvrtka do neděle. Množství zaznamenaných srážek odpovídá naší předpovědi. Na většině území spadlo tedy mezi 10-25 mm a místy i přes 40 mm/týden. Nejvíce jich bylo v jižních Čechách, na severozápadě republiky a Znojemsku. Naopak většinou pod 10 mm/týden bylo na střední a severní Moravě a také na západě Čech (závětří Krušných hor). Teplota vzduchu byla na toto období nízká. Většinou se pohybovala od 18-25 °C.
V důsledku poměrně příznivého počasí bylo sucho, které se v minulém týdnu vyskytovalo téměř po celé České republice, zmírněno a to hlavně v povrchové vrstvě.

Po víkendových deštích a chladnějšímu počasí se situace zlepšila, ale čekáme postupné zhoršování stavu. Situace i nadále bude výrazně horší zvláště v hlubším sledovaném půdním horizontu.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961-2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Sucho, které se vyskytovalo v předminulém týdnu téměř po celé České republice, bylo v minulém týdnu díky dešťům zmírněno a to hlavně v povrchové vrstvě.
Silnější INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) zůstává i nadále v severní polovině republiky a ve východním cípu republiky, kde sledujeme až extrémní sucho.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) se nedočkala téměř žádného zlepšení a i nadále většinu republiky zasahuje výrazné až extrémní sucho. Oblast Čech a Slezska je postižena suchem více než Morava.
Kategorii sucha S5, tedy extrémní sucho aktuálně pozorujeme téměř na 18 % území (oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení o 32 %). Výrazné a výjimečné sucho pak na necelých 32 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 90 % území České republiky.
V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Slezska, střední Moravy, Třeboňska a severních Čech. Na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území Čech a severní Moravy se mírně zvýšily vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 36 % stanic, v 10 až 50 cm je na 23 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 6 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, 10-50 cm a 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v jižních Čechách, nižší především v nížinách ve středních a severních Čechách a na severní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (7.7 – 13.7.2019) k nám většinou proudil chladnější a vlhčí vzduch od severozápadu. Srážek bylo nejvíce spojeno s přechodem tlakové níže od čtvrtka do neděle. Množství zaznamenaných srážek odpovídá naší předpovědi. Na většině území spadlo tedy mezi 10-25 mm a místy i přes 40 mm/týden. Nejvíce jich bylo v jižních Čechách, na severozápadě republiky a Znojemsku. Naopak většinou pod 10 mm/týden bylo na střední a severní Moravě a také na západě Čech (závětří Krušných hor). Teplota vzduchu byla na toto období nízká. Většinou se pohybovala od 18-25 °C. Nejchladnějším dnem bylo úterý a naopak nejtepleji ve čtvrtek. Od pondělí do čtvrtka byly i dost chladné noci s průměrnou teplotou okolo 8 °C. Místy teploty klesaly i pod 5 °C. Průměrné denní rychlosti větru se nejčastěji pohybovaly od 2-3 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.

7. července 2019 / 27. týden

předchozí další stáhnout zavřít